Když jsem se pár dny sledovala jednu přednášku o sociálních sítích, utkvěla mi v hlavě jedna důležitá myšlenka, o kterou se s vámi chci dnes podělit. Sociální sítě, ta naprosto neoddělitelná součást našich životů, nám totiž již dávno neslouží jen k zábavě a rozptýlení. Kromě online marketingu, do jehož útrob se už nějaký ten pátek snažím proniknout, slouží v posledních letech i politice, všemožným organizacím, ale i kyber šikaně, fake news a všem dalším nepěkným záležitostem.
Sociální sítě tak mohou (trošku v protikladu s původním účelem) rozbíjet vztahy, vytvářet hloupá nedorozumění, šířit nepravdivé zprávy a podkopávat důvěru v nás samotné. Výsledky průzkumu z roku 2012 dokonce uvádějí, že většina návštěvníků sociálních sítí se po jejich opuštění cítí méně spokojená sama se sebou, pociťuje příznaky deprese nebo má problém s relaxací. Neustálá potřeba být online a sledovat, zda nám náhodou něco neuniklo, vede k narůstajícímu neklidu a neschopnosti se uvolnit.
A aby toho nebylo málo, velkou nevýhodou sociálních sítí je i to, že nás ustavičně odvádějí od reality. Zkreslují náš pohled na svět a dávají nám dojem, že takový, jaký je náš newsfeed, je i celičký svět.
Není však žádným tajemstvím, že nám (nejen) Facebook zobrazuje jen to, co chceme vidět. Utvrzuje nás v našem světonázoru a vytváří jakousi bublinu, kde je vše přesně podle našeho přesvědčení. Tenhle světový gigant o nás shromažďuje nespočet informací (více o tom, co všechno o nás Facebook ví, jsem vám psala ZDE) a na základě propracovaného algoritmu nám pak prezentuje svět, který se nám líbí. Díky tomu pak na Facebooku trávíme více času, což vede k větší atraktivitě pro marketéry a vyšším ziskům pro Facebook. Kolečko se uzavírá.
Co z toho všeho ale máme my normální uživatelé? Kromě snazší komunikace, přehledu o životech přátel, kteří se odstěhovali na druhou stranu změkoule, a ušetření nežádoucího faux pas, že jsme zapomněli na něčí narozeniny, bohužel i často získáváme dojem, že životy ostatních jsou tak nějak lepší, zajímavější a bohatší. Že kolem nás žijí jen samí úspěšní, spokojení a zamilovaní lidé, kteří vždy a za všech okolností vypadají dobře, cestují po celém světě a vaří jídla, za která by se nemusela stydět ani michelinská restaurace.
Jenže všechny ty nádherné fotky, duchaplné statusy a geniálně vtipné tweety jsou jen jakási pomyslná špička ledovce. Zkuste se teď zamyslet – jak často sdílíte nějaký příspěvek? Jednou denně, týdně, měsíčně? A jaké procento vašich životů tenhle dokonalý moment vlastně tvoří?
No a teď se na to koukněte z té druhé stránky. Představte si co všechno se odehrálo kolem jediné fotky na Instagramu. I když se může zdát, že ta přenádherná slečna jen vysedává v luxusních restauracích, nechává se hýčkat na thajských masážích, okupuje houpací síť a přítel jí kupuje jeden puget růží za druhým, není to celá realita. Věřte nebo ne, i tahle slečna vynáší odpadky, polévá si šaty kafem nebo červeným vínem, doma chodí ve vytahaných teplákách a po exotické dovolené v Egyptě proseděla dva týdny na záchodové míse.
A je naprosto pochopitelné, že nic z toho se svými followers a přáteli sdílet nebude. Ani já to nedělám. Všichni se rádi podělíme jen o ty hezké momenty, highlighty našich životů. A na tom není vůbec nic špatného. Taky vám tu nebudu psát, jak jsem si včera zanadávala v tramvaji nebo jak se mi roztrhla taška s nákupem uprostřed ulice. Všichni máme svých starostí dost a nevidím důvod, proč bych měla do světa, i když jen toho digitálního, vysílat jakékoliv negativní emoce.
Co vám však dnešním článkem chci říct je to, že takřka veškerý obsah na sociálních sítích je jen nepatrný zlomek reality, kvůli kterému můžeme (zcela zbytečně) propadat depresi. A že úplně stejně díky těm našim šťastným momentům propadají depresi zase ostatní.
Takže, abych to shrnula, kdykoliv na vás padne smutek, že se všichni kolem vás vdávají, rodí děti a cestují na místa, o kterých se vám ani nesnilo, uvědomte si, co všechno se odehrává mimo čočku foťáku. Že řeší úplně ty samé problémy co vy, stojí nekonečné fronty na poště, po povedeném selfíčku znuděně postávají v rohu tanečního parketu a s umaštěným drdolem a pantoflemi na nohou pravidelně nakupují u Vietnamce v sousedním baráku.
Jen to nikam nesdílí. A vy, tipuji, také ne.
Veronika ♥
– dobrý den , zajímavý článek z dnešní uspěchaný doby…Děkuji za zasílání článků….květina
Autor
Mám vážně radost, že články do mailu fungují, děkuju!
Když jsem před dvěma lety studovala na bakalářské státnice, sledovala jsem při tom FB svojí kamarádky, která zrovna cestovala pěšky po Skotsku a Anglii. Přidávala fotky míst, kde večer stanovala, zážitky z různých hradů a plány ohledně toho, kam až chce dojít. Ježiš, jak ta mě štvala! Potom se ale vrátila, sešli jsme se na kafe a ona mi řekla, že to byly nejhorší dva měsíce v jejím života. Jela do Skotska jen na týden, ale okradli jí tam o většinu peněz a ona se to bála říct rodičům. Takže místo aby se do Londýna vrátila vlakem, tak celou tu cestu šla – tam si našla na několik týdnů práci jako myčka nádobí, aby si zaplatila autobus domů. Musela kvůli tomu prodloužit studium o rok, dokonce se rozešla s přítelem, protože mu nechtěla říct, proč se nevrátí domů podle plánu. Jako jo, říkala, že jí to strašně zocelilo, že si zdokonalila angličtinu a viděla hrozně moc krásných míst, ale nemyslím si, že jí to za ten stres, hlad a nepohodlí stálo. Takže tolik k tomu, jak mají lidé s krásnými fotkami dokonalý život 😀
Jinak jedna taková poznámka – jakýkoliv výzkum, který se týká internetu a je víc než rok starý, je podle mého názoru neaktuální. Vždyť FB v roce 2012 byl plný úplně jiných věcí, než dnes.
Autor
Péťo, moc děkuju za tvůj komentář a příběh! Jinak, co se týče aktuálnosti výzkumu, musím souhlasit. Ale zrovna u tohoto tématu se toho k lepšímu podle mě moc nezměnilo:)
Super clanek Veru, ve vsem s tebou jen a jen souhlasim! Moc dekuju za tvoje slova. <3
Sandra
Autor
Sandruš, děkuju moc, komentář od tebe vždy potěší:)
Tohle je naprosto skvělý, Veru!!
Autor
Domi, moc děkuju!
Dlouho přemýšlím nad tím, že si zruším Facebook a nebo alespoň odinstaluju Messenger z mobilu, ale bojím se toho, co všechno mi unikne 😀
Naozaj skvelý článok, ktorý niesol dávku pokoja do môjho života. Díky!
Autor
Tak to mám opravdu upřímnou radost!:)
Já jsem naopak ráda, když do tohoto dokonalého online světa mohu přispět něčím, co se mi hrozně nepovedlo. Když můj příspěvek pobaví lidi v šalině tak, že se začnou smát. Já chci, aby moje texty v lidech vyvolaly emoci (i když to třeba je: „Ta holka je vážně osel, zničí všechno na co sáhne!“ ) než sbírat prázdné laky.
Ahoj Anet, musím říct, že s tebou souhlasím. Spousta věcí na sociálních sítích je, co si budeme povídat, mnohdy jen nahraná, různě upravená a teprve tím vyvedena k dokonalosti. Pak z toho má spousta lidí depky, závist a kdo ví, co ještě. Tak si říkám, že když se mi něco nepovede, proč bych to na ten fb nemohla postnout a těm lidem naopak ukázat, že být nedokonalá je naprosto v pořádku.
Markéta
Veru, děkuji vám za pěkný článek, vše výstižně napsané, mějte se fajn m.
Jsem moc ráda za každý takový článek. Mě to taky kdysi hrozně moc trápilo. A když vidím třeba svojeho 13 letého bráchu a slečny v jeho věku, jak se snaží aby jejich Instagram vypadal stejně perfektně jako profily blogerek, které jsou za to placené, tak je mi do pláče. Protože tyhle „děti“ ještě za tu „záclonu“ nevidí.
Jak říkáš, není nic špatného sdílet, jen ty krásné momenty, které třeba někomu přidají i na radosti, ale taky je potřeba šířit myšlenku, které je v tomto článku. Aby lidi ze sociálních sítí odcházeli spíše namotivování, než v depresích.
Autor
Přesně tak, Míšo:)
Tohle přesně vždycky říkám, že lidé sdílejí jen to dobré a tím se vytváří iluze dokonalých životů. Jsem typ člověka, který je na sociálních sítích poměrně aktivní a nemá rád, když mu něco uteče, ale zároveň bez toho dovedu nějakou tu dobu být a užívat si té reality. Hlavně v pubertě jsem se trápila „dokonalými“ životy ostatních, ale teď už mě to netrápí. Beru to ze svého pohledu, taky sdílím jen to nejlepší ze svého života. To špatné si schovávám jen pro blog jako takový. Moc hezky a pravdivě napsané 🙂
LENN
Bezvadnej článek. Moje řeč…Hezkej a „dokonalej“ den 😉 Dana
Krásně se to čte, Veru 🙂 v poslední době se k tobě vracím čím dál častěji a moc ráda, tyhle články z reality jsou vážně skvělé a hlavně to nutí lidi zamyslet se, jen tak dál 🙂
Autor
Aničko, ani nevíš, jak mě tvůj komentář potěšil, děkuju!
Pekný článok, aj ja sledujem nejaké blogerky s dokonalými fotkami, ale uvedomujem si, že to nie je to, čo je realita… Ale zas ani uplne tak nereálne (u niektorých) Ale áno jasnačka,, každá ráno vstane so zalepenými očami, ide si posedieť na wecko a dá sa dokopy…každá musí mať aj svoje dni, ktoré sú u mňa nenormálne ťažké, bolestivé a nálada je u mňa na bode mrazu…a každej sa občas niečo nechce… ale ja to až tak neprežívam, lebo dôležitá je prítomnosť a ten pravý život…snáď ľudí sociálne siete úplne nepohltia, ale ja ich zatiaľ beriem len ako zdroj inšpirácie a oddychu 🙂 No a na FB chodím už len preto, že som daleko od domova a píšem si tam s mamčou 😀 a rada chodievam na blogy aspoň si niečo prečítam 🙂
http://www.sinnamona.blogspot.com
Svět jak vypadá navenek, je jen malou částí reality. Všechny zážitky, emoce, skutečnosti jsou jen obrazem našeho subjektivního vnímání světa. Naplňte svůj vnitřní svět radostí a láskou, které přinese poznáni jen té vaší jedinečné reality. Skutečný svět je ve vás. Nehledejte příběhy venku, vy jste ten jedinečný skutečnýpříběh. ☯️
Autor
Krásně řečeno:)
Krásně řečeno a jsem ráda, že šíříš tuto osvětu, protože ačkoliv je to očividné, mnoho lidí si neuvědomuje, jak zkreslený je svět na sociálních sítích a internetu vůbec. Zrovna nedávno jsem četla článek, kde blogerka lamentovala nad tím, jak se všechny blogerky ukazují v tom nejlepším světle a jsou prostě dokonalé a ostatní se z toho cítí akorát tak špatně. To je jedna strana mince, ale na druhou stranu, pokud by právě toto čtenáři nevyžadovali, proč by tyto „dokonalé“ populární blogerky tak podporovali?
K internetu musí člověk zkrátka usedat s tím, že to není realita, a umět sledovat skutečnost kolem sebe, aby poznal ten rozdíl. Obzvlášť v dnešní době by to měla být základní dovednost stejně jako si každý umí založit e-mail. Při tom je to tak jednoduché. Jak říkáš, stačí se zamyslet sám nad sebou, nikdo nepostuje dny blbec.
máš úplnú pravdu 😉 ale holt, to je dnešná doba. som na sociálnych sieťach a viem, že zatiaľ sa ich nevzdám. klamať samú seba sa snažím prestať. 😀 teší ma, že môj reálny život je lepší, zábavnejší a snažím sa brať všetko, čo vidím kade-tade na instagrame s veeeľkou rezervou. 😉
Viki Ceglédyová