Přejít k navigační liště

Jsem hloupá anorektička, co okrádá lidi

Jsem hloupá anorektička, co okrádá lidi

Když jsem před pár týdny četla jeden článek o předsudcích a stereotypech, došlo mi, že je to téma, které se týká každého z nás. Cikán v tramvaji, tlusťoch v posilovně, blondýna v autě, influencerka na Instagramu. Aniž bychom je znali, soudíme je, kritizujeme, odsuzujeme. Slepě věříme domněnkám, které si na základě předchozích zkušeností a vlivu médií vytváříme, stereotypizujeme, generalizujeme.

A ani já nejsem výjimkou. Předsudky vždycky byly a vždycky budou nedílnou součástí našeho myšlení. Jsou to mentální zkratky, které nám umožňují chápat svět. Automatické škatulkování je nám přirozené a je logické, že nemůžeme po našem mozku chtít, aby neustále pracoval na plné obrátky. Když ale kvůli domněnkám v naší hlavě odsuzujeme ostatní, koukáme na ně skrz prsty a bojíme se zkoušet nové věci, je to problém, který bychom neměli brát na lehkou váhu.

Důvod, proč píšu tyhle řádky, je, abych vám ukázala, že svět není černobílý a že pravda může být úplně jinde, než se nám může zdát. Abych vás přiměla k tomu zpochybňovat vlastní myšlenky a stereotypy, kterými nás krmí média.

Spesala jsem proto předsudky a stereotypy, se kterými se v životě setkávám, a doufám, že vás alespoň některé z nich inspirují k tomu podívat se na věc z jiného úhlu. Že si položíte otázky, nad kterými jste doteď nepřemýšleli. A že vám pak možná dojde, že pokud chceme, aby nás lidé přestali škatulkovat, musíme to přestat dělat my jim. Tady jsou:

  • Jsem žena a musím zplodit děti. Ač se to možná s ohledem na velikost mého hrudníku nemusí na první pohled zdát, narodila jsem se s převahou estrogenu a na občance nosím koncovku -ová. Tahle životní role počítá s tím, že se ve mně v horizontu několika let probudí přirozený mateřský pud, zplodím děti a veškerý čas zasvětím rodině. Budu se starat o domácnost a vydělávání peněz přenechám (schopnějšímu) muži. Stane se ze mě dokonalá hospodyně, máma, kuchařka a partnerka v jednom. Ale co když se rozhodnu jinak? Může si žena v dnešní společnosti vůbec dovolit nemít děti? Dokážete si přestavit, že za vámi přijde kamarádka a řekne vám, že ji ze všeho nejvíc naplňuje její práce a rozhodla se děti nikdy nemít? Dívali byste se na ni skrz prsty? Je plození dětí povinnost, poslání, které musí v životě splnit každá žena?
  • Jsem anorektička. Tlustý lidi žerou, hubení hladoví. Jednoduchý jako facka. Nikoho už nezajímá, že každé tělo funguje jinak a po čem jeden přibírá, druhý hubne. Že spousta lidí trpících nadváhou sportuje a jí zdravě, zatímco nespočet hubených jí pizzu i k snídani. Když jsem jedla na české zvyky normálně, nadávali mi do špeků. Když jsem zhubla a začala se zajímat o stravu, nosím pro změnu nálepku anorektička. Kdo teda jsem? Veronika, těší mě.
  • Okrádám lidi. Reklama je zlo. Markeťáci lžou a tahaj z lidí peníze. Celý marketingový svět je jeden velký podvod, který šidí bezbranné důchodce a může za to, že končíme v nesplatitelných dluzích. Kdykoliv někomu vně mojí sociální bubliny vyprávím, že dělám v marketingu, následuje vždycky ten samý scénář: Rozpačité aha, pohled stranou, případě zmínka o poslední televizní reklamě, kterou dotyčný viděl. V jeho očích jsem pravděpodobně v ten moment klesla někam na úroveň mezi drogovým dealerem a realitním makléřem a jakoukoliv snahu o to vysvětlit, co všechno je a není marketing, předem vzdávám. Pokud je můj konverzační partner navíc staršího ročníku a dodám, že vše, co dělám, je online, automaticky klesám až na samotné dno pracovního trhu. Hovory o CSR, sociálním marketingu a vydařených kampaních si tak schovávám radši až pro lidi, kteří je dokážou patřičně ocenit.
  • Jsem hloupá blondýna. Intelekt a barva vlasů spolu přece MUSÍ zákonitě souviset. O tom nemůže být pochyb. Nebo… ?
  • Jsem influencer a všechno dostávám zadarmo. Je třeba k tomu vůbec něco dodávat? Influenceři jsou jen chodící reklamní poutač. Flákají se, celé dny vysedávají v kavárnách, nosí drahé oblečení, které jim značky posílají jako na běžícím páse a nemají ani nejmenší tušení, co je to opravdová práce. Co na tom, že za vybudováním publika, které vám naslouchá, stojí roky tvrdé práce bez jakékoliv odezvy? Že tvorba kvalitního obsahu zabere hodiny a hodiny času, který nikdo nevidí? Že se dnes a denně setkávají s přísnou kritikou a mnohdy i nenávistí? Že nic není zadarmo a rtěnka výměnou za tři hodiny strávené focením, editací a vymýšlením textů se fakt nevyplatí? Netvrdím, že všichni influenceři si cestu vyšlapali sami a tvoří kvalitní obsah, ale házet je do jednoho pytle s těmi, kteří si svůj vliv pracně vydřeli, je nesmysl. A pokud někomu připadá životní cesta influencera tak snadná, proč po ní teda nekráčí taky?

Vím, že zbavit se vlivu předsudků a stereotypů na naše přemýšlení není lehký úkol. Není to tak, že se ráno probudíme a řekneme si, že od teď už nebudeme mít žádné předsudky. Musíme se trochu snažit. Musíme neustále konfrontovat vlastní názory a ptát se sami sebe, co nás vedlo k závěru, jaký jsme si o daném člověku nebo tématu udělali. Ale věřím, že když se o to alespoň pokusíme, bude se nám tu spolu žít o poznání líp.

S jakými předsudky a stereotypy bojujete vy? Budu moc ráda, když mi je napíšete do komentářů nebo do soukromých zpráv na mém Instagramu @veronikatazlerova.

Veronika ♥

Líbil se vám článek? Pošlete ho dál!

22 Comments

  1. Andrea
    6.3.2020 / 13:55

    Veru, skvělé a zároveň velmi smutné téma na článek. Ano, děláme to všichni, všichni odsuzujeme. U sebe si všímám třeba toho, že ač sama nejsem štíhlá, tlustého člověka vždycky odsoudím. To se pak hrozně zarazím, když takto odsoudím někoho, v jehož kůži jsem vlastně taky a vím, že ty předsudky jsou lživé. Hrozně mě mrzí, jak jsou všichni přesvědčení, že jsi anorektička. Určitě jsi hubla právě proto, aby si na tebe přestali ukazovat, abys zapadla, ale lidé si něco najdou prostě vždycky.

    • 6.3.2020 / 21:33

      Andy, moc děkuju. Mám to stejně, taky si neustále vytvářím neopodstatněné domněnky, ale jak píšu v článku, je to přirozené. Není ne tom nic špatného. Důležité je ale podle mě umět prvotní dojmy zpochybnit a kriticky zhodnotit vlastní názory. A pokud jde o nálepku anorektička, spíš se tomu už jen směju. Celé dospívání se mi smáli, že jsem tlustá, a když teda konečně zhubnu, zase je problém. Přitom jsem to pořád já, jeden člověk, jedna Veru:)

  2. Holky za volant nepatří
    6.3.2020 / 19:19

    Chodím do autoškoly a náš učitel do nás každou chvíli hustí jak jsou ženy špatné řidičky. Ve škole do nás na laborkách hustí jak jsou kluci odolnější a jak holky se štítí chemikálií. A co se týče vzhledu, tak vypadám v 18 na 14 a občas mám pocit, že lidi mají pocit že kdo vypadá na 14 tak má automaticky intelekt na 14 (zajímalo by mě jestli se s tím setkal i někdo jiný ale stává se mi).

    • 6.3.2020 / 21:28

      Vždycky jsem vypadala starší, takže to nemůžu moc posoudit. Ale pokud jde o výši intelektu, s tím, jak vypadám, většinou prvotní očekávání nejsou úplně vysoko:) O to větši výzva dokázat lidem, že realita může být jiná.

  3. Anonym
    6.3.2020 / 19:28

    Zaujal mě název tvého článku a říkala jsem si, co tak asi bude následovat. No, myšlenka hezká, nicméně neustále omíláš jedno a to samé dokola. Hloupá nejsi, anorektička ano. Tak jak vypadáš, nevypadá zdravé tělo. Není to předsudek ale fakt. A to neustálé rádoby stěžování si na to, jak je “práce” influencera těžká.. tak to nedělej, když se to nevyplácí, jak ty tvrdíš. Ale chápu, je pořád lepší strávit hodiny focením, editací a vymýšlením textu než fyzická práce 😀

    • 6.3.2020 / 21:26

      Děkuju za komentář, jsi krásná ukázka toho, o čem mluvím:) A jen doplním – pokud ti moje rádoby stčžování vadí, nikdo tě přece nenutí blog číst. Hezký večer.

      • Anonym
        8.3.2020 / 23:19

        Váš blog nečtu, narazila jsem na článek náhodou, sleduji občas váš instagram kvůli kavárnám, toť vše 🙂 Připadá mi jen úsměvné, jak neustále dokola obhajujete vaší vyzáblou postavu a vaší “těžkou” práci influencera 😀

        • 9.3.2020 / 7:56

          Práce influencera není těžší než ostatní povolání, ale ani lehčí. Nehledě na to, že nejtěžší není samotná práce, ale cesta k tomu vybudovat si vůbec publikum, které vám naslouchá. Stejně tak nechápu, proč má někdo potřebu pohrdat jinými povoláními. Ať už je člověk barista, uklízečka nebo šéf nadnárodní firmy, respekt si zaslouží všichni. A pokud jde o mě, k “těžké” práci influencera, jak píšeš, chodím na denní studium na vysokou a pracuji jako copywriter pro několik dalších klientů. Hezký den:)

    • Anonym
      7.3.2020 / 12:53

      vidíte a to už je ten předsudek, který jste si vytvořila. A jak vypadá zdravé tělo…,? Zdravé tělo může mít čtyřicet kilo i s postelí a „zdravě vypadající“ tělo může být nadváha z kortikoidní léčby. S obojím mám zkušenost a většinu života vypadám jako Verunka. A pořád jsem to já, ta stejná Pavla…

      • Anonym
        8.3.2020 / 23:21

        Nevím no, ale to že člověku koukají kosti nebo to jak se Veronika vyjadřuje o jídlu určitě neznamená to, že žije ve zdravém těle nebo že to má v hlavě v pořádku a srovnané, jen můj názor.

      • Anonym
        8.3.2020 / 23:23

        A není to žádný předsudek, mám oči a vidím, stačí se podívat na pár fotek.

        • 9.3.2020 / 9:38

          Anorexie je mentální porucha. Těžko soudit něčí psychický stav jen podle toho, jak vypadá:)

  4. Anonym
    8.3.2020 / 21:00

    Jeden za všechny. Na svých 52 let vypadám celkem mladě. Mnohokrát jsem dostala poučení, když jsem tak mladá tak to neumím, neznám nerozumím tomu….. Má 28 letá dcera se s tím setkává taky. Zažili jste to taky? Jinak Veru moc ráda čtu tvoje články, poslouchám podcasty. Moc ti za ně děkuji.

    • 9.3.2020 / 9:42

      Já moc děkuju, opravdu si toho vážím:) A pokud jde o podceňování na základě věku, mám s tím zkušenost. Z toho důvodu jsem dlouho nikde neuváděla věk a i teď se často setkávám s názorem, „co ta o tom může vědět“…

  5. Lenka
    8.3.2020 / 21:05

    Občas čtu tvé články, píšeš hezky… Všechno vypadá hezky, ale to s tou anorektičkou? Možná bych to pořád nezmiňovala, protože to vidím podobně, jako komentář nahoře. Četla jsem i onen článek, kde píšeš, že jíš jen čtyři věci, u kterých znáš jeho složení… Tohle není zdravé stravování, tohle je anorexie a já o tom něco vím. Nehledě na to, že opravdu zdravě nevypadáš, ač je mi jasné, že ty to vidíš jinak. Mně to nerozčiluje, spíše mi přijde úsměvné jak na svou štíhlost pořád upozorňuješ a pak se bráníš nařčení anorekticky… Mi spíše přijde, že ti tenhle titul lichotí. :)) A pořád píšeš o zdravé stravě, přitom v jiném článku jedním dechem dodáváš, jak jíš jen ty čtyři věci u kterých si si jistá, že po nich neztloustneš. Tak nevím, ale snad se z toho časem dostaneš. 🙂

    • 9.3.2020 / 7:52

      Leni, jím toho mnohem víc, tahle čtyři jídla tvoří základ a jak doufám chápeš, jde o jistou nadsázku. To, jak si skládám jídelníček, jsem popsala v obsáhlém článku o výživě, a pravidel v něm popsaných se držím. Nejdůležitější je pro mě vyvážený poměr živin, což u mě vede k tomu, že často jím to samé. A jen pro připomenutí, to, co vidíš online, je jen špička ledovce a člověka nelze soudit jen podle jeho online vystupování:)

  6. Hana
    10.3.2020 / 8:57

    Veroniko, netroufám si zde tvrdit, že jste anorektička, ale zdravý vztah k jídlu a svému tělu v žádném případě nemáte. Kdybyste měla, nikdy byste nemohla hodnotit r. 2019 jako úspěšný, protože se Vám podařilo splnit si své předsevzetí „nepřibrat“. Proboha proč si nedovolíte přibrat pár kilo? Dát si limit, třeba 3 kg, zdravou stravou a cvičením. Copak to znamená, že za chvíli budete mít „zase“ o 30 nebo 40 kg víc? Psala jste, že jste si xxxx let nedala kousek dortu. Proč si ho jednou za čas nedopřejete? Přece se nebudete celý život takto týrat. Věřte mi, že vím, o čem mluvím. Prošla jsem tím a bylo to peklo. Píšete, že máte velmi pomalý metabolismus. Nenapadlo Vás, že přechodem na zdravější stravu se Váš metabolismus a fungování těla změnil? Pokud jste se jako dítě nebo během dospívání stravovala nezdravě (vzhledem k tomu, co o své rodině píšete, tak asi ano), měla jste asi nějaký předpoklad tloustnout. Teď se ale snažíte jíst zdravě; Vaše tělo se rozhodně od té doby změnilo. Bylo by fajn, kdybyste tuhle fobii z tloušťky dokázala překonat. Jinak než přidáváním jídla a kalorií (zdravých) spolu s pohybem to ale nepůjde….Taky jste přiznala, že nemáte menses. I to je jasná zpráva od Vašeho těla, že není v pořádku a něco mu chybí. Ženské tělo v takovém případě stárne. Jste velmi inteligentní mladá žena. Neničte si dál život. Opravdu to za to nestojí. Život je o něčem jiném, že o udržování velikosti xxs. Nechci Vám dělat kázání, spíš mě to bolí….i tím, že jsem tím prošla.

    • 10.3.2020 / 9:35

      Hano, jak už jsem říkala tolikrát, cítím se dobře, mám dostatek energie na život, práci, studium, cvičení, nehladovím. Jím vyváženou a pestrou stravu v množství, na kterém si váhu udržuju:)

  7. Anonym
    11.3.2020 / 8:29

    Veroniko, amenorea je jasný příznak toho, že Vaše tělo strádá a není v pořádku. Možná je právě problém v tom že si chcete svoji současnou váhu udržet. Vy potřebujete pár kilo přibrat, zdravou stravou a cvičením – žádné riziko recidivy Vám nehrozí. Držím Vám palce, abyste na to přišla sama.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Copak hledáte?