Právě sedím na terase našeho hostelu na Mallorce, usrkávám hořké espresso a přemýšlím, jak mám tu vlnu štěstí, na které se vezu už týden, vtěsnat do pár řádků. Je tomu už týden, co po internetu koluje hodinové povídání o mém životě. Týden od toho, kdy mi Valentýna umožnila vypovídat se a prozradit o sobě věci, které jsem ještě nikdy nikde…

Číst dál

Nemám tušení, jak se to stalo, ale léto skončilo. Píšou se poslední srpnové dny a já sedím v mé oblíbené kavárně a vzpomínám na všechny ty krásný chvíle, které mi přineslo. Na cestu do Dánska, Švédska a Francie. Na všechny příležitosti, které jsem dostala, a projekty, do kterých jsem se pustila. Pokud mě jen trochu znáte, asi tušíte, že léto…

Číst dál

Když jsem včera večer dělala rozhovor pro jeden magazín, mezi všem těmi stále se opakujícími otázkami, na které dokážu odpovědět snad už i ze spaní, přišla řeč na čtení. Respektive na to, zda někdy čtu knihy opakovaně. A samotnou mě překvapilo, jak rychle ze mě vypadlo, že ne. Nikdy. Není to ale proto, že bych nechtěla číst mezi řádky a ocenit…

Číst dál

Je brzké pondělní ráno a já jsem právě na zahrádce kavárny Pražírna, kde je v tuhle ranní hodinu božský klid. Sedím tady u malého dřevěného stolku, v ruce svírám hrnek s kafem a konečně mi dochází, že je léto. A i když už to brzy budou skoro dva měsíce, co jsem zvládla poslední zkoušku a začaly mi vytoužené „prázdniny“, celý červenec…

Číst dál

Je osm hodin ráno a já právě sedím na terase kavárny SmetanaQ, popíjím ledový kafe a náramně si tenhle okamžik užívám. Miluju chvíle, kdy mám v diáři naplánované psaní článku, popadnu počítač a zapadnu do některé z pražských kaváren. Miluju ten nenápadný ruch, který mě při psaní obklopuje. Miluju být sama mezi lidmi. Když jsem před pár dny s Weef…

Číst dál

Sníte o tom, že budete mít vlastní domek se zahrádkou, tisíce followers na Instagramu nebo mluvit plynně francouzsky? Že bude moct pracovat z domova, v houpací síti na balijských plážích nebo že z vás budou úspěšní podnikatelé? Líbil se vám článek? Pošlete ho dál!

Číst dál

Máte pocit, že nic nestíháte a z diáře na vás křičí nekonečný to-do list? Cestou domů s hrůzou vzpomínáte, co všechno jste zapomněli zařídit, komu jste nezavolali, i když jste měli, a kolik věcí ještě musíte udělat? Vyzkoušejte pravidlo pěti minut a já dám ruku do ohně za to, že vám změní život. Líbil se vám článek? Pošlete ho dál!

Číst dál

Nebudem si nic nalhávat. Občas se najdou dny, které stojí za starou bačkoru. Čas plyne, úkoly mizí a když se po dlouhých hodinách strávených ve škole nebo nad počítačem doplazím domů, vyndám pračku, umyju nádobí a ukuchtím cosi, co by se dalo nazvat večeří, je noc. A pak jsou tu ty hezčí chvíle. Čas s přáteli, kafe na zahrádce zalité…

Číst dál

Už je to přes čtyři roky, co jsem se rozhodla, že s vámi budu sdílet svůj život, a věřím, že za tu dobu jsem vám toho na sebe práskla víc než dost. Když k tomu přidám ještě každodenní aktivitu na Instagramu, řada z vás může nabýt dojmu, že mě zná do morku kosti. Jenže, jak jsem vám psala v březnovém…

Číst dál

Když jsem se před pár dny procházela s kamarádkou noční Prahou, někde mezi Karlovkama a Tančícím domem přišla řeč na vztahy. Nemluvily jsme ale jen o lásce a partnerech, ale o vztazích obecně. O těch přátelských, pracovních i rodinných. A shodly jse se na tom, že ať už jsme každý den v interakci s kýmkoliv, musí to být ty správný lidi.…

Číst dál

Mám takové tušení, že dnešním tématem trochu šlápnu do vosího hnízda. Možná se mnou nebudete souhlasit, možná mi v komentářích dáte nový pohled na věc. Ať už bude mít tento článek ale jakékoliv ohlasy, budu za ně ráda. Dnes si s vámi chci povídat o školství. Převážně tedy o tom, co jsem se ve škole nenaučila. Abyste mě správně chápali,…

Číst dál

Jak stíhat více věcí za méně času? Jaké nástroje a triky vám pomůžou být produktivnější? A jak docílit toho, abyste dělali věci efektivně a zároveň vás práce i jakž takž bavila? Kdybych měla vypíchnout jedno téma, na které mi od vás chodí nejvíc dotazů, byl by to kromě hubnutí a cestování právě time management. Studuji vysokou školu, bloguji a čas od…

Číst dál

Zkusili jste se někdy zamyslet nad tím, jaké role ve svém životě hrajete? Kolik jich vystřídáte za rok? Za měsíc? Za den? Líbil se vám článek? Pošlete ho dál!

Číst dál

Je sedm třicet ráno. Venku je tma, mrzne a já popíjím kávu v kavárničce nedaleko mého bytu. Koukám skrz zamlžené okno a přemýšlím, jak dnešní téma pojmout. Pořád mu totiž tak úplně nerozumím. Nechápu, proč má někdo potřebu ponižovat a urážet druhé. Jak už jste asi z názvu pochopili, dnes to hude o hejtech. O nenávisti. O jedu, který se…

Číst dál

Právě sedím v nádherné kavárně La Bohéme Café a s hrnkem kafe v ruce čichám vůni jehličí, která se line z překrásného vánočního stromečku. V oknech poblikávají drobná vánoční světýlka, lidé u okolních stolů si vyměňují dárečky i letmé úsměvy a já přemýšlím, jak všechny ty myšlenky, které se mi právě honí hlavou, vtěsnat do pár řádků. Letošní rok pro…

Číst dál

Už jsem se zase dostala do bodu, kterému se snažím vyhýbat, jak jen to jde. Zapomínám žít. Dny plynou, odškrtávám si jeden úkol za druhým a radost nikde. A není to proto, že bych se snad nudila a neměla co dělat. Právě naopak. Před Vánoci se s blogerskými eventy doslova roztrhl pytel, potkávám se se spoustou skvělých lidí, vydala jsem…

Číst dál

Když jsem se včera večer vracela z jógy, usmál se na mě na ulici jeden z našich romských spoluobčanů a řekl mi, že jsem moc hezká. Nic víc. Jen mi složil kompliment a pokračoval dál. A co vám budu povídat, vzhledem k tomu, že jsem v ten moment měla vlasy stažené do ledabylého drdolu, na nohou fialové sportovní legíny v…

Číst dál

Tak jo, už zase plavu. Včera jsem se zase na pár chvil dostala do stavu, kdy jsem měla chuť utéct někam hodně daleko, smazat všechny sociální sítě a zahodit vše, na čem poslední roky pracuji. Kromě knížky, se kterou je ještě pořád spousta práce a zařizování, blogerských kampaní, které obnášejí nespočet hodin vymýšlení, focení, editování, posílání výstupů ke schválení (a…

Číst dál

Můžeme věřit naší intuici? Proč děláme chyby? Rozhodujeme se svobodně? Jakým iluzím podléháme? A jak mohou být tyto iluze zneužity proti nám? Líbil se vám článek? Pošlete ho dál!

Číst dál

Před nějakou dobou se mě kamarád zeptal, kdy jsem si naposledy opravdu odpočinula. A upřímně mě překvapilo, že jsem na tak jednoduchou otázku musela hledat odpověď několik dlouhých vteřin. Sama jsem nad tím do té doby vůbec nepřemýšlela a jediné, co ze mě tehdy vypadlo, bylo, že by mě ten život jinak nebavil. Což je pravda. Ale vzhledem k tomu, že…

Číst dál

Je ráno, podzimní sluníčko mi svítí do oken a v ruce svírám dnes už druhý šálek kávy. Na sobě mám vytahaný svetr, který jsem objevila na chalupě, a víčka se mi ještě pořád zavírají únavou. A jakkoliv moc bych vám tu dnes chtěla sepsat článek plný radosti a nadšení z toho, že se mi před pár dny podařilo zrealizovat projekt,…

Číst dál

Co vám budu povídat, poslední dobou toho mám fakt hodně. Piju jedno kafe za druhým, několik hodin denně koukám do počítače, v tramvaji vyřizuji maily a upravuji fotky, neustále přemýšlím o všem, co jsem neudělala, nebo co bych ještě mohla udělat, a občas mám pocit, že mi z toho všeho musí zákonitě bouchnout hlava. Ale nemyslete si, že si vám…

Číst dál

Od malička mám v sobě zakořeněnou snahu být ve všem lepší. Vždycky jsem se snažila vyhrát ten nesmyslný sourozenecký boj, který zná asi každý, kdo kdy nějakého sourozence měl. Celý život jsem byla ta druhá. Druhá v tenise, na který jsme s bráchou společně chodili. Druhá v očích mého otce i dědy. Vždycky tu byl brácha a pak ta, co se…

Číst dál

Je ráno. Právě sedím v pražském Ema Espresso Baru a pročítám si poznámky, které jsem si zapsala včera večer. Vysedávala jsem tehdy na parapetu toho našeho vršovického bytu, pozorovala západ slunce a vzpomínala, co všechno mi letošní léto přineslo. Co mi dalo i vzalo. V červnu jsem dokončila první rok na vysoké a dovolila jsem si zase trochu žít. Podívala…

Číst dál

Tak už je to černé na bílém. Jsem holka z Vršovic. Před pár dny se mi konečně podařilo přestěhovat všechny věci, které potřebuji k životu, a udělala jsem poslední krok. Naposledy jsem za sebou zavřela dveře pokoje, ve kterém jsem strávila dlouhých dvacet let, a vstoupila do nového života. Pokud mě sledujete už nějakou dobu, moc dobře víte, že jsem…

Číst dál
Přejít k navigační liště

Copak hledáte?