Psalo se jedno pondělní ráno, ulicemi vál chladný prosincový vítr a já jsem i přes tu všudypřítomnou ranní mlhu odcházela z domu s úsměvem na tváři. Moje kroky totiž nemířily nikam jinam než do mé oblíbené kavárničky Café Jen, kde jsem se měla setkat s přáteli. Od té doby, co jsme totiž naše životy oštítkovali cedulkami vysokoškolské, se takováto společná…

Číst dál

Píše se druhá adventní neděle, venku mrzne jako když praští a já (pro změnu) vysedávám v jedné útulné letenské kavárničce. Vedle počítače mi tančí plamínek hořící svíčky a z obřího malovaného hrnku čaje se line pronikavá vůně lesních plodů. Ideální chvíle na to, abych vám pověděla, co mám dnes na srdci. Jak už to tak bývá, před Vánoci máme všichni…

Číst dál

Snídáme filtrovanou kávu a Avo Toast, nahráváme Insta Stories, chodíme na Tinder rande a přijde nám naprosto normální procházet se ulicemi a povídat si při tom s vlastním foťákem. Jsme děti milénia, generace Y a Z, miléniálové – říkejte nám, jak chcete – a postupně začínáme měnit pravidla hry. O tom není pochyb.Dnes vám tu ale ale nepíšu proto, abychom se…

Číst dál

Píše se jedno sychravé podzimní ráno, za okny tančí barevné listí a já sedím zachumlaná v pletené dece, usrkávám svůj oblíbený skořicový čaj z jednoho (ne)obyčejného béžového hrnku a přemýšlím, jak všechny ty myšlenky, které mi létají hlavou, dostat do následujících řádků. Je sobota ráno a já vám chci vyprávět příběh o hrnku. Chci vám zpříjemnit první víkendový den a…

Číst dál

Farmářské trhy miluju, to je dávno známá věc. Miluju vůni čerstvého chleba, která se tu každé ráno mísí s ranním sluníčkem. Miluju pestrobarevné květiny, které pan květinář prodává za pár korun. Miluju tu naprostou pohodu, která na trzích po celý den panuje. Miluju ty bezstarostné chvíle, kdy se stavím pro kafe u Kávového klubu, koupím si pečivo v mé oblíbené celozrnné…

Číst dál

Právě sedím v mé oblíbené kavárně, za oknem pozoruji podzimní listí, které se toulá ulicemi Prahy, a hlavou mi létá jedna myšlenka za druhou. Není to nic neobvyklého. Už jsem si zvykla, že tenhle nekonečný proud je součástí mě samé. Že nedokážu vypnout. Na nic nemyslet. Neustále musím přemýšlet o minulosti i budoucnosti. O všem, co mohlo být. A co bude.…

Číst dál

Je pondělí ráno. A když říkám ráno, myslím tím opravdové ráno. Sluníčko teprve ospale vykukuje mezi pražskými domky a hodinky na ruce mi ukazují něco před pátou hodinou. Co jsem si to, proboha, zase vymyslela. O pár desítek minut později už stojím ve frontě ve Starbucks (dobře, jsem tam v tenhle vražedný čas úplně sama) a s kofeinovým šokem v…

Číst dál

Jak vypadá život té (ještě pořád) náctileté blondýny, co se schovává pod nálepkou Stylish Coffee? Sáhla si někdy vůbec na práci? A co celé ty dny vlastně dělá?… … už je to nějaký ten pátek, co tvoříte velkou část mého života. Prožíváte se mnou všechny radosti i pády a já si před nedávnem uvědomila, že jsem Vám o mém životě…

Číst dál

Už to budou skoro čtyři roky, co jsem se poprvé setkala s jógou. Byl chladný lednový večer a já se právě vrátila z Kanárských ostrovů. Rodinná dovolená se tehdy proměnila v dost těžkou zkoušku a já věděla, že se svým životem musím něco udělat. Nebyla jsem šťastná. Potřebovala jsem změnu. Jóga se na mě tehdy valila ze všech stránek časopisů, z filmů…

Číst dál

Mám vždycky obrovskou radost, když narazím na blogery, kteří doopravdy píšou. Nemyslím tím, že v pár větách vylíčí, co a proč si dnes vzali na sebe, případně, kde oblečení z fotek sehnat, ale jejich řádky dávají smysl. Hrají si se slovy, rozvádí napínavý příběh nebo nás dostanou parádní pointou. Takové blogy pak čtu skoro stejně ráda jako samotné knihy. Jejich…

Číst dál

V posledním článku o cestování jsem Vám povídala o tom, jak moc je důležité dát sbohem výmluvám a užívat si, dokud nám nic nebrání. Přestat čekat na ten správný čas, vystoupit ze své komfortní zóny a jít si za svými sny. A ta záplava mailů, komentářů a soukromých zpráv, která následovala, mi sebrala dech. Samotný fakt, že byť jen jednoho…

Číst dál

Uplynulý víkend pro mě byl jedním z nejkrásnějších, co jsem za poslední dobu zažila. Nevycestovala jsem sice do žádné exotické destinace, neužívala jsem si plavbu Karibikem, ani jsem neprotančila letní noc na opulentní party, ale i přesto byly tyhle dny naprosto kouzelné. A já jsem si zase uvědomila, jak málo stačí k tomu, abychom byli opravdu šťastní. Vezmeme to ale hezky…

Číst dál

Právě sedím na palubě letadla, hlavou se mi honí jedna myšlenka za druhou a už asi po sté mažu první řádky tohoto článku. Za pár okamžiků přistanu v Bruselu, hlavním městě Evropy, a pořád nemůžu uvěřit tomu, jak skvělý život vlastně mám. A neberte to, prosím, jako nějaké vychloubání. Právě naopak. Žijeme v době, kdy můžeme všechno. Máme nekonečnou svobodu,…

Číst dál

Jak už to tak bývá, ty nejlepší nápady přijdou většinou naprosto bez ohlášení. Vstoupí mi do cesty, když zrovna utíkám před silnou bouřkou, když se večer celá utahaná plazím domů, mám plné ruce těžkých tašek a jediná možnost, jak takové kouzelné vnuknutí uchovat, je opakovat si ho do té doby, než celý ten náklad odložím a všechno si hezky poznamenám.…

Číst dál

Tak už je to skutečně za mnou. Včerejším dnem jsem oficiálně zakončila jednu velkou etapu mého života. Došla jsem až do úplného konce té osmileté cesty, kterou provázel nespočet překážek, radostí, stresu i slz. Je konec všem těm absencím, které jsem vymněnila za studium či práci v kavárnách, a všem těm nesmyslným omluvenkám, které jsem si už několik let psala…

Číst dál

Sedím u stolku ve sluncem ozářeném Café Jedna, usrkávám už pátý šálek kávy a v hlavě se mi honí tolik myšlenek, že ani nevím, kde začít. Snažím se rozpomenout si na všechny ty malíře, jejichž díla jsem v předchozích dvou hodinách obdivovala ve Veletržním paláci, promítám si všechny ty maily, na které musím ještě odpovědět, myslím na zítřejší testy a…

Číst dál

Čím chceš být, až vyrosteš? Jsem si na sto procent jistá, že jste tuhle otázku minimálně jednou za život slyšeli. Většinou ji slýcháme od naivních dospělých, rodičů i učitelů, kteří vlastně ani nechtějí znát odpověď. Už při samotném pokládání otázky si z nás v hlavě malují úspěšné právníky, doktory, businessmany. Jakoukoliv jinou odpověď neberou vážně. Z toho snu mít vlastní…

Číst dál

Kdybyste mi ještě před pár měsíci řekli, že budu pro Praze pobíhat s růžovou hlavou, zřejmě bych si ťukala na čelo. Možná je to tím jarem, rozkvetlými korunami stromů, pestrobarevnými tulipány na farmářských trzích, nebo jen zoufalstvím z blížící se maturity, ale opravdu jsem to udělala. Vzdala jsem se role nenápadné blondýnky a minulý týden jsem si nechala obarvit vlasy…

Číst dál

Už je to tu zas. Opět ze sebe až s přehnanou dávkou optimismu sypu jeden nápad za druhým, vymýšlím ty největší bláznivosti a souhlasím takřka se vším. Usmívám se od ucha k uchu, rychle si zapisuji jeden úkol za druhým a už se nemůžu dočkat, až všechno proměním v realitu. Ale jakmile schůzka skončí, pomine i mé nadšení. Znovu se…

Číst dál

Objevují se jen tak náhodou. Znenadání. Nečekaně. Je jich nekonečně mnoho a stále přibývají. V hlavě si je všechny hezky sepisuji a už se ani nedivím, že mi tam často nezbývá místo na nic jiného. Můj seznam se prodlužuje s každým přečteným článkem, s každou krásnou fotkou na Instagramu i s každým vášnivým rozhovorem. A jsem si na chlup jistá,…

Číst dál

Ani nevíte, jakou mám radost, že se s Vámi konečně můžu podělit o jedno tajemství, které jsem s velkými obtížemi tutlala celé dva měsíce! Moc bych si přála, aby pro Vás byl můj příběh inspirací. Abyste věřili, že nic není nemožné, když si jdete za svým. Že pokud věnujete danému úkolu všechno úsilí, výsledky se nakonec dostaví. A že když navíc věříte…

Číst dál

Předávalo se z generace na generaci celé věky. Znaly jej osobnosti jako Platón, Shakespeare, Beethoven, Edison, Einstein a ve svůj prospěch ho v dnešní době využívá i řada úspěšných podnikatelů, tvůrců, blogerů i celebrit. Mnohým změnilo život, jiní na ně stále hledí skrz prsty. Když v roce 2006 Tajemství spatřilo světlo světa i v knižní podobě, stalo se ihned bestsellerem…

Číst dál

Probouzím se do mrazivého rána, víčka se mi zavírají únavou a při pohledu do diáře mám pocit, že dnes nezvládnu ani polovinu toho, co jsem si předsezvzala. Vylézt z postele a přeměnit obličej v něco, co nevyděsí všechny v okolí, se zdá jako nadlidský úkol… Jsem si jistá, že tenhle pocit zná asi každý z nás. Obzvlášť v tomhle podzimním…

Číst dál