Nemožné se stalo skutečným. Mám schválené téma na bakalářku. Po týdnu psaní všemožných žádostí a formalit, několika verzích a chvílích, kdy bych nejradši slova jako citace a formátování navždy vymazala ze slovníku, jsem od rektora dostala svolení. Doplnil ho sice o nespočet poznámek o tom, jak složité to budu mít, ale co. Už mě (snad) čeká jen poslední rok a…

Číst dál

Právě sedím na zahrádce vinohradského Monoloku, pozoruju ranní sluníčko, které se odráží od korun stromů a dávám si velký pozor, abych si ty pruhované letní šaty, které jsem po roce zase s radostí vytáhla, nepolila kafem. Prakticky celý včerejšek jsem strávila editováním fotek a i když jsem si do té doby myslela, že jsem během května nedělala nic jiného než…

Číst dál

Je to až neuvěřitelné, ale další měsíc je fuč. Měsíc plný aprílového počasí i prvního jarního sluníčka. Měsíc, kdy mě čekalo hned na několik výletů a krásných blogerských akcí. A jelikož mám pro vás v dnešním Photo Diary fotek víc než dost, nebudu to už dlouze natahovat a nechám vás nahlédnout do mého života bez zbytečných řečí; Začátkem měsíce jsem…

Číst dál

Je osm hodin ráno a já sedím ve velkém proskleném okně pražského Ema Espresso Baru, v ruce svírám velký hrnek kafe a po očku pozoruju všechny ty kravaťáky, hipstery i dokonale upravené podnikatelky, kteří netrpělivě stojí frontu k baru. Podupávají, přešlapují z jedné nohy na druhou, každou vteřinu kontrolují hodinky a očividně spěchají. Do práce, na schůzku, na vlak… co…

Číst dál

Píše se jedno nádherný prosluněný ráno a já už zase sedím ve vršovické kavárně Tvoje Máma, usrkávám filtrovaný kafe a dávám dohromady všechny radosti, které mě během uplynulých dní potkaly. Ač tomu klasicky nemůžu uvěřit, únor je pryč, a tak nastal ten pravý čas, abych vám zase ukázala pár střípků z mého běžného života. Tak se teď pohodlně usaďte, natáhněte…

Číst dál

Když jsem se koncem roku chystala na zkouškové, v hlavě jsem si malovala, jak všechno zvládnu do poloviny ledna a budu mít klid. Budu mít čas na psaní, cestování a všechny ty radosti, které jsem poslední dobou zanedbávala. A světe div se, opravdu jsem si šestnáctého ledna odškrtla poslední zkoušku. A koupila letenky do Amsterdamu. Jenže, to bych nebyla já,…

Číst dál

Je druhého ledna ráno, sedím v mém milovaném Coffee room, piju kafe a něco mi říká, že nějaké věci v roce 2019 opravdu měnit nehodlám. Tyhle moje psací rituály prostě miluju. Dnes jsem si dala budíka na šestou, abych vám sepsala další shrnutí mých dní. Milníky roku 2018 jsem vám už vypíchla v tomto článku, tak teď to bude, jak…

Číst dál

Listopad je za námi a já mám pro vás zase další střípky z mého života. A že to byl pořádně nabitý měsíc dokazuje i fakt, že fotky do tohoto Photo Diary jsem třídila a editovala tři dny a i tak jsem jich ze zoufalství spoustu vyházela, aby to nedopadlo tak, že strávím celý prosinec jen jejich upravováním… Líbil se vám článek? Pošlete…

Číst dál

Je sychravé podzimní ráno a já právě sedím v útulné kavárně nadaleko Náměstí Míru. Pomalu usrkávám první doušek kávy a přemýšlím, kam celý ten říjen zmizel. Co všechno jsem zažila, kolik skvělých lidí jsem potkala, co se změnilo a co mi udělalo radost. Od posledního Photo Diary uplynul už totiž víc než měsíc a když si to tu teď tak zpětně…

Číst dál

Nemám tušení, jak se to stalo, ale už tu máme zase konec měsíce. Měsíce, během kterého se toho událo tolik, že ani nevím, kde začít. A i když nám ještě pár zářijových dní zbývá, rozhodla jsem se, že se s vámi o střípky z mých všedních dnů podělím už dnes, protože v následujících dnech mám v plánu slavit své (dnešní)…

Číst dál

Když jsem si koncem července říkala, jak si během následujícího měsíce konečně trochu odpočinu, ještě jsem netušila, jak úsměvné se mi to bude nakonec zdát. Plán byl jasný – přestěhovat se, pracovat na blogu a kampaních, fotit, psát, cvičit jógu, číst zajímavé knihy a vídat se s těmi, na které jsem během roku neměla čas. Jenže… nebyla bych to já,…

Číst dál

Může mi někdo vysvětlit, jak je možné, že už je konec července? Mám pocit, jako by to bylo včera, co jsem nasedala na vlak do Vídně, a teď už vám tu sepisuji další Photo Diary. Nicméně, ať už tenhle letní měsíc zmizel kamkoliv, jedno je jisté – zanechal ve mně spoustu silných vzpomínek. Na chvíli jsem totiž vypadla z role blogerky…

Číst dál

Sedím ve vlaku do Vídně, kam jedu na týdenní marketingový kurz, poslouchám svůj oblíbený playlist na Spotify a místo toho, abych vám sepisovala, co všechno mě během uplynulého měsíce potkalo, jen zasněně koukám z okna a vzpomínám na všechny ty kouzelný chvíle, které jsem během června zažila. Aniž bych to totiž plánovala (dobře, vy stejně víte, že já plánuju všechno),…

Číst dál

Je sedm třicet ráno. Vstávala jsem krátce před šestou a právě sedím v jedné malinkaté vršovické kavárně a usrkávám první doušek kávy. Dnešek bude náročný. Ostatně jako všechny dny tohoto měsíce. Jak jste už totiž mohli postřehnout na mém Instagramu, květen je pro mě letos jedna velká výzva. Kromě nekonečných zkoušek, z nichž mám ty nejhorší snad už za sebou, musím…

Číst dál

Když jsem ráno vycházela z domu, vlastně jsem ani netušila, kam jdu. Je sobota. Všechny kavárny praskají ve švech, avo toasty létají vzduchem a mě bylo jasné, že pokud nechci, aby mi jeden z nich přistál na hlavě, budu muset najít nějaké klidnější místo. Ono totiž, když pracujete z kaváren, má to i jisté nevýhody. Kdykoliv vytáhnu počítač, pocítím na…

Číst dál

Je ráno. V ulicích se rozlévá šedivá mlha a já právě usrkávám první doušek kávy v Tvojí Mámě. Té vršovické, samozřejmě. Od té doby, co tohle kouzelné místo otevřelo, jsem tu skoro vždy, když potřebuji chvilku pro sebe. Když hledám inspiraci a klid na psaní. Prohlížím si všechny ty fotky, co se mi během posledních týdnů nashromáždily, pročítám poznámky, které…

Číst dál

Pořád tomu nemůžu uvěřit, ale od posledního Photo Diary uplynul už celičký měsíc. Únor, ten nejkratší a (doufám!) nejmrazivější čas celého roku, pro mě byl ve znamení výletů, setkávání a nových příležitostí a dnes jsem si pro vás opět připravila malé ohlédnutí za všemi maličkostmi a radostmi, které mě za tu dobu potkaly; Jak jste mohli vidět na Instagramu, většinu…

Číst dál

Píše se jedno šedivé dopoledne, venku soupeří chladný vítr se slabým déštěm a já právě sedím v jedné letenské kavárničce a koukám do poznámek, které jsem si během uplynulého měsíce zapisovala. Leden, první měsíc roku 2018, uplynul jako voda a nastal ten pravý čas, abych se s vámi podělila o všechny radosti a novinky, které s sebou přinesl. Než se…

Číst dál

Tak tu máme poslední den roku 2017. Roku, který pro mě byl v mnohém zlomový – po osmi letech jsem konečně dokončila gymnázium a nastoupila na vysokou, kde jsem znovu našla lásku ke studiu, poznala jsem nespočet nových lidí, vypila hektolitry kávy, navštívila několik nových zemí, vstoupila do Elite Bloggers a překonala nejednu zkoušku. Dnes tu ale nechci rekapitulovat celičký…

Číst dál

Jak já už jsem se na tuhle chvíli těšila! Právě si hřeju promrzlé ruce o šálek kávy, čichám tu pronikavou vůni, poslouchám vánoční písničky, které vyhrávají ze všech koutů kavárny a chystám se vám sepsat všechny krásný momenty mých listopadových dní. Prohlížím si při tom tu hromadu fotek, co se mi zase nashromáždila, a když zpětně vzpomínám, zas a znovu…

Číst dál

Právě sedím zachumlaná v huňatém pleteném svetru, v ruce svírám šálek kávy a za okny fučí studený podzimní vítr. Je tu listopad, předposlední měsíc tohoto roku. Přišel zase nějak rychle. Bez varování pohřbil poslední známky babího léta a přinesl s sebou vánoční dekorace, které zaplavily regály obchodů. Přivítal nás opět tou svojí typickou sychravou tváří, kapkami deště, které ničí ranní…

Číst dál

Poslední měsíc prázdnin je fuč. Mám před sebou první den na vysoké a pomalu si začínám vytvářet jakýsi systém, jak to všechno zase zvládnout. Už odzvonilo těm pomalým ránům v kavárnách a propracovaným nocím. Teď je na čase se opět přizpůsobit. Přestat být pánem vlastního času a vytvořit si rutinu, kterou budu pěkných pár měsíců hezky následovat. Když se nad…

Číst dál

Zdá se Vám to taky tak neuvěřitelné? Mám pocit, jako by to bylo včera, co jsem Vám sepisovala červencové Photo Diary, a už máme za sebou další měsíc. Léto. Prázdniny. Ale ani tentokrát není důvod ke smutku. Život jde dál a nezáleží na tom, kolik stupňů zrovna ukazuje teploměr. Radovat se z maličkostí a vychutnávat si každičký den můžeme přeci…

Číst dál

Už to budou skoro dva měsíce, co jsem začala znovu naplno žít. Přestala jsem se stresovat z každého rána a začala si užívat dlouhé snídaně v kavárnách ve společnosti svých nejbližších. Už se nebojím otevřít diář, ale s radostí si odškrtávám každou položku, která mou tvorbu posouvá zase o kousíček dál. Už konečně nemusím trávit několik hodin denně zbytečným koukáním…

Číst dál

Právě sedím v jedné roztomilé vinohradské kavárně, usrkávám filtrovanou kávu a venku se na mě usmívá slabé letní sluníčko. Probírám se všemi fotkami, které jsem za poslední měsíc zase posbírala, a vzpomínám na všechny ty chvíle plné radosti, kávový výlet do Brna, přenádhernou Kodaň i jedinečný Brusel.  Zároveň však nedokážu uvěřit tomu, jak rychle ten čas letí. Mám pocit, jako…

Číst dál
Přejít k navigační liště

Copak hledáte?