Berlínský štěstí

Berlínský štěstí

Cestování miluji, to už dávno víte. Miluji poznávání nových míst, kultur a lidí. Miluji procházky bez cíle, nečekaná setkání a tu všudypřítomnou svobodu. Bezstarostnost.

Ještě o kousíček radši mám ale návraty. Návraty na místa, kde už jsem dřív byla. Kde už nemám nutkání navštívit všechny památky a muzea, kde nehoním každou minutu, abych stihla splnit svůj do detailu promyšlený plán. Kde zkrátka jsem. Nasávám atmosféru, pozoruji místní, domýšlím si jejich příběhy a vysedávám v tamních kavárnách. Užívám si života plnými doušky a čerpám inspiraci. A přesně o jednom takovém návratu vám tu dnes budu vyprávět;

Už to budou víc než dva roky, co jsem naposledy navštívila Berlín. Město, které mi učarovalo hned při první návštěvě. Město, kde se hranice normálnosti posouvají zase o kousek dál, kde narazíte na skvělé kavárny skoro na každém rohu a kde vegani jásají nadšením.

A tak ve mně, když jsem před dvěma týdny listovala stránkami diáře a zahlédla prodloužený víkend, vzplanula jiskřička naděje. V mžiku jsem si shrnula všechna pro a proti, zesumarizovala jsem si všechny úkoly a po chvilce jsem si už s kamarádkou vyměnila několik zpráv a rezervovala nám ubytování. Berlíne, jedeme za tebou!

Freitag

Píše se páteční ráno a mě kamarádka vyzvedává krátce po osmé v tom našem malém vinohradském domečku. Bez zbytečných otázek se ještě zastavujeme na povinnou kofeinovou zastávku v Cafefin a vyrážíme na cestu. Ani nedokážu popsat, jak moc už se těším!

O necelé čtyři hodiny později pak konečně vstupujeme do ulic podzimního Kreuzbergu, nohy šoupeme po pestrobarevným listí a za svitu slabého sluníčka míříme do mé milované berlínské kavárničky Five Elephant Coffee & Cake, jejíž návštěvu si nenechám ujít při žádné cestě do tohohle jedinečného města.

Odtud se následně vydáváme na procházku kolem kanálu, pozorujeme život v ulicích a po náhodném setkání s jednou sympatickou Češkou razíme omrknout velikánské turecké trhy, které právě probíhají jen pár metrů od nás. Tam ochutnáváme exotické ovoce, kupjeme pletené ponožky, obdivujeme všemožné cetky, šperky a ozdůbky a nasáváme tu neopakovatelnou atmosféru.

Když se přehoupne polovina dne, jdeme prozkoumat naše Airbnb, které jsem narychlo sháněla jen týden před naším odjezdem, a tak jsem trošku nervózní, co nás vlastně čeká. Jak se ale naštěstí ukáže, moje obavy byly naprosto zbytečné. Hostitel je až nadmíru milý, pokoj útulný a balkón a parkování zdarma považuji za moc příjemný bonus.

Pokud se do Berlína taky chystáte (a jste na stejné vlně jako já), doporučuji koukat po ubytování na pomezí čtvrtí Kreuzberg / Neukölln nebo Mitte, kde je to ale s parkováním trochu složitější. A jestli plánujete využít Airbnb vůbec poprvé, nezapomeňte si vyzvednout slevu na vaší první cestu!

Nakonec ještě míříme na pozdní oběd do ráje jménem Holy Flat! a večer končíme dlouhou procházkou po těch nejslavnějších berlínských místech a zákoutích.

Samstag

Mrazivé sobotní ráno začínéme v mém oblíbeném podniku Superfoods & Organic Liquids a na první kafe se zastavujeme ve vyhlášené The Barn Roastery, naprostém berlínském must-visit. Tam vyřizujeme nějaké offline povinnosti (na cedulky jako no wifi, no laptops, nebo, pokud máte štěstí, no laptops during weekends narazíte totiž v Berlíně dost často) a s pár zastávkami v místních vintage obchůdcích se přesouváme do modernějšího bráchy pěti slonů, Five Elephant Mitte.

Když už opět potřebujeme malou pauzu od práce, přes návštěvu dalších obchůdků (mimo jiné i jedinečného Do You Read Me?! nebo kouzelného Pick & Weight) si to štrádujeme do skvělého bistra Beets & Roots a zbytek dne trávíme brouzdáním tmou zalitými uličkami téhle pulzující metropole…

Sonntag

Líné a zároveň poslední nedělní ráno se s kamarádkou rozdělujeme a já se odhodlaně vydávám pracovat do okolních kavárniček. V první, útulné a po skandinávsku jednoduché Isla Coffee, s baristou usmlouvávám alespoň hodinku počítačování a pak se přesouvám do další berlínské novinky, Bonanza Coffee Roastery, která mě celým konceptem dostává do kolen. Vzdušný interiér, dřevo, obří květiny, zrcadla a dokonalá káva – to vše pod jednou střechou. Nehledě na to, že vás po cestě sem přivítají dva (mírně zmrzlí) poníci… tak tady, moji milí, rozhodně nejsem naposledy!

Když se mi po nějaké době už zavařuje hlava i počítač, jdu se projít mým milovaným Kreuzbergem a neodolávám zastávce ve slavném Populus Coffee, kde už mi počítač za žádných okolností neprochází. Vytahuju tak pohled, píšu pár veselých řádků a pozoruji celý ten kouzelný kavárenský život.

Na oběd se pak znovu scházím s kamarádkou, která celé dopoledne zuřivě lovila snímky berlínských památek, a v božím bistru DALUMA dlouze vysedáváme nad naprosto dokonalými veggie bowls.

S přicházející tmou si jdeme do bytu sbalit svých pět švestek a s krátkou zastávkou v profláklých Brammibal’s Donuts (ano, stálo mě opravdu hodně sebezapření neochutnat) míříme zpátky do Prahy…

Tak snad zase brzy, Berlíne!

Veronika ♥

P.s.: Jak už je zvykem, všechny kavárny najdete v mapě a seznam mých oblíbených míst na jídlo najdete zde.

7 Comments

  1. 27.11.2017 / 13:59

    Berlín je na mojom zozname miest, ktoré chcem navštíviť už dlho a tento článok ma iba utvrdil v tom, že sa tam musím pozrieť. Ďakujem za tipy kde si vychutnať berlínsku kávu a chválim nový dizajn blogu :)!

    Barbie´s Vibe

    • Veronika Tázlerová
      28.11.2017 / 10:45

      Berlín je láska:) A moc děkuju!

  2. 28.11.2017 / 13:23

    Chapu Tvoje nadseni, jelikoz ja Berlin uz taky leta miluju a hrozne rada se vracim zpet. <3
    Nebranila bych se ani tomu tam par let zit, tak treba v budoucnu. 🙂

    TMA

  3. 28.11.2017 / 16:34

    Berlin je laska nejvetsi! Byla jsem tam ani ne pred mesicem a nejradeji bych se vratila! Brammibals byl nejlepsi a Superfoods and Organic Liquids to samy! Tolik kavaren a bister, ze by tam clovek musel zustat tak mesic, aby stihl vsechno vyzkouset. 😉
    Sandra

    • Veronika Tázlerová
      28.11.2017 / 19:17

      To teda!:)

  4. 29.11.2017 / 9:09

    nádherné nádherné fotky! 🙂 já v Berlíně nikdy nebyla, ale moc bych se tam chtěla jednou podívat (zvlášť po tomto článku) 😀 vůbec jsem nevěděla, že existuje někde takové “omezení” nepoužívat notebooky v kavárnách, ale aspoň to lidi “nutí” být v kontaktu s okolním světem 🙂

    • Veronika Tázlerová
      29.11.2017 / 10:19

      To určitě, ale pro nás, co nejraději tvoří a píšou v kavárnách, je to trošku komplikace:)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.