Photo Diary | Leden

února 10, 2017 Veronika Tázlerová 8 Comments


Konečně. Konečně na mě z diáře nekřičí všechny ty neodkladné úkoly, schůzky a povinnosti. Dnes se tam na mě usmívá jen jediný úkol. Napsat článek. A ani nevíte, jak jsem se na dnešní odpoledne po celý tenhle šílený týden plný stresu, strachu a nervozity těšila. Konečně zase sedím v mém oblíbeném Café Lounge, usrkávám slaďoučkou kávu a přemýšlím, o jaké krásné okamžiky se s Vámi zase podělím. Protože, i když neprožívám zrovna růžové období, nějaké ty malé radosti se vždycky najdou. Jen musíme mít otevřené jak oči, tak i naše srdce.

Než ale začnu, mám tu pro Vás jeden krátký příběh;

Před pár dny jsem dala na Instagram fotku s popiskem, jak moc si přeji, aby už bylo všechno za mnou. Abych se mohla nějakým kouzlem ocitnout uprostřed rozkvetlého jara, přeskočit všechny ty zkoušky a začít zas doopravdy žít. A pak mi virtuální holub doručil komentář od jedné z Vás, který mě zase donutil dívat se na svět trochu jinak. Anetka, které tímto moc děkuji, mi stručně popsala svůj příběh. Prožívala podobné období, ale narozdíl ode mě si položila zásadní otázku: 

To bych si vážně přála, aby mi zmizel měsíc života?

Nepřála. A rozhodla se, že si čas, který jí zbýval do státnic, pořádně užije. A přesně to je myšlenka, kterou Vám tu chci dnes předat. I když je život občas náročný, pořád může stát za to. Každičký den s sebou přináší krásné chvilky, překvapení i radosti, jen je nesmíme přehlížet. Každý večer si do svého The Minute Journal zapisuji vše, co mi udělalo radost, a občas se nestačím divit, kolik toho nakonec vymyslím. A Vám doporučuji to samé. Radujte se z maličkostí, nepříjemné povinnosti si zpříjemněte třeba návštěvou kavárny nebo nějakou zdravou dobrotou, kupte si překrásnou květinu, usmějte se na souseda, všechno se počítá! A pokud nejste úplní pisálkové, zkuste si večer v posteli ty nádherné maličkosti jen znovu prožít v hlavě. Uvidíte, že ten den nakonec nebyl tak hrozný, jak se Vám možná zdálo.

Doufám, že Vám tohle pozitivní okénko alespoň trošičku zlepšilo náladu a teď už tu mám pár slov k následujícím fotkám. Když jsem tu hromadu třídila, přemýšlela jsem, že by se spíš hodily na další várku plnou tipů na kavárny. Poslední dobou tam totiž ve společnosti učebnic, počítače a občas, když se mi poštěstí, i svých blízkých, trávím víc času než doma. 

Kromě kaváren, školy a fitka jsem ale konečně navštívila i mou nejšikovnější kadeřnici Lenny, jako jedna z posledních jsem konečně viděla slavný La La Land v roztomilém kině MAT, po dvou letech jsem zase zavítala do Café Neustadt, které mě moc mile překvapilo, a omrkla Kočičí kavárnu na Smíchově, která se té v Karlíně ale zdaleka nevyrovná. 

Mimo jiné byly opět zahájeny mé milované trhy na Náplavce, kde jsem samozřejmě nemohla chybět, a zbytek času jsem strávila na francouzské vlně, která mě doufám doveze až k úspěšnému složení certifikátu, který mě čeká už příští týden. Pak mi sice studijní období zdaleka neskončí, ale mám pro Vás připraveno několik projektů a soutěží, na které se už vážně moc těším!

A na závěr se Vám chci i omluvit, že teď nebyly články tak často, jak jste zvyklí, ale když není čas ani ta správná nálada, psát prostě neumím. Nechci Vám tu sepisovat pár vět, které nedávají smysl, jen proto, aby tu něco bylo. Chci tvořit místo, kde se budeme společně inspirovat, motivovat a radovat a ne jen zabíjet čas. O tom to přeci není. 

Děkuju Vám všem moc za podporu jak tady, na Instagramu, tak v mé virtuální schránce. Bez Vás by ten život byl tak nějak neúplný. Děkuju, že tu pro mě jste, a že já tu mohu být zas pro Vás. To mě na blogování totiž baví nejvíc. 

Tak a teď už konec povídání a užijte si fotky,

Veronika 

Kavárna co hledá jméno



Pastva 


Coffee room 



Milované Urban Café 

Momoichi 

Sobotní Náplavka 

Coffee room

Brewbar 


Original Coffee

Behind the scenes 

Urban Café



Ema 


Café Pavlač 


Café Lounge

Monolok Café


Sólista Espresso Bar


Ema vol. II

Kavárna co hledá jméno


Kavárna Pražírna

Momoichi

Bar Cobra

Let it snow

Love is in the air 

Náplavka 

Café Neustadt


Alchymista 

...

Ema vol. III


La Bohéme Café

ootd

A zase ta Ema 

Pure happiness 

Blue sky 

A všechny cesty vedou do Coffee room 

8 komentářů:

  1. Kávu v Urban Café bych už také rád ochutnal, ale pokaždý, když tam přijdu, tak mám smůlu a je plno :( nějaký tip na čas, kdy to tam není full? :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já plnou kavárnu ještě nezažila:) Ideálně v osm ráno:)

      Vymazat
  2. Děkuji za skvělé tipy na místa, která navštívit! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj, krásné fotky :). Chtěla bych se zeptat čím fotíš?

    OdpovědětVymazat
  4. Vážně miluju tvůj blog! Každým článekm čím dál víc! Také miluju kavárny, ale bohužel nemám tolik času, abych si na nějakou dobrou kávu mohla zajít častěji. :(

    https://basic-whitegirl.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  5. Nádherné fotky, úplně z toho mám chuť vyrazit na výlet do Prahy a konečně posedět v některé z kaváren.
    Naprosto chápu to, že máš teď méně šťastné období, já jsem minulý týden dokončila zkouškové a spadl ze mě balvan. Před tím jsem byla pořád nervózní, nevrlá a nepříjemná a teď už je zase všechno naprosto v pořádku.

    Červená V.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, Verunko:) Doufám, že už za chvíli taky bude vše v pořádku:)

      Vymazat