My fitness routine: cvičení přirovnávám k čištění zubů

září 25, 2016 Veronika Tázlerová 10 Comments


Už je to nějakou dobu, co jsem vám sepsala dost osobní článek Tlustá, nebo hubená, pořád jsem to já. Nebudu vám nic nalhávat, měla jsem strach, co tohle veřejné vyznání způsobí. Bála jsem se sundat tu ulitu sebevědomé blondýny a ukázat vám pravdu. A můj strach byl oprávněný. Přečetla jsem si několik opravdu ošklivých komentářů, které mi ještě pěkně dlouho ležely v hlavě, ale zároveň jsem vám ohromně vděčná za tolik nádherných zpráv a příběhů. které jste mi psali! Na jednu bolestivou reakci připadly desítky pozitivních a já vám za ně moc děkuju!

Dnes jsem proto rozhodla nakousnout téma, na které se mě dost často ptáte. My fitness routine, jak trefně vystihuje angličtina. Byla bych opravdu moc ráda, kdybych mohla říct, že skoro necvičím, jídlo si nehlídám a nepřibírám. Nebo bych si třeba ještě mohla postěžovat, jak mají někteří ve zvyku, že můžu sníst co chci a stejně nikdy nepřiberu... to je hrozné, co? Kdykoliv mi tohle někdo s tragickým výrazem ve tváři sdělí, mám chuť popadnout nejtěžší předmět a....

Zpátky k tématu. Odmalička se věnuji sportu, což by dle mého názoru mělo každé dítě. Začínala jsem aerobikem, ve školce přišlo karate, následně jsem hrála tenis a pak závodně tancovala. Před čtyřmi roky jsem se ještě zapsala do fitka, kam chodím dodnes. K tomu jsem začala chodit na jógu a za pár dní mě čeká i první lekce latiny. Ale pojďme se na to teď podívat trochu blíž.

Fitko

Jak již jsem se zmiňovala, čtvrtým rokem chodím do mého milovaného Fitness BBC. První členství mi přihrál sám osud (nebo vesmír, říkejte si tomu, jak chcete), neboť jsem ho získala jako dárek k předplatnému ELLE. Od té doby navštěvuji tak třikrát týdně všemožné posilovací lekce a před pár dny jsem měla i první osobní trénink. Zatím jsem se se stroji moc neskamarádila, ale svaly bez nich nabrat zkrátka nejdou. Na lekcích využíváme nejčastěji různé gumičky, stepy, činky a tyče, které jsou skvělé na celkové zpevnění, a rychlejší tempo má zas na svědomí pálení kalorií.

Nebudu vám tvrdit, že se na každý trénink těším. Cvičení přirovnávám k čištění zubů. Fitko minimálně třikrát týdně je pro mě prostě povinnost, pokud chci nějak vypadat. Tak to zkrátka je. Neméně důležitá je samozřejmě správná strava, ale to je téma tak obsáhlé, že si o něm raději popovídáme jindy.

Jóga

Před létem, kdy jsem byla myšlenkami neustále někde v budoucnosti a pomalu jsem si přestávala uvědomovat to, co se děje kolem mě, jsem (znovu) začala s jógou. O mých prvních tragických pokusech jsem vám psala v tomto článku a odreagovat se chodím do pražského studia yogAlive, kde jsem se už s několika z vás potkala, za což jsem moc ráda! Lekce jógy máme i ve fitku, ale jedná se spíš o dlouhý strečink než o duchovní zážitek...

Vyzkoušela jsem již několik typů tohoto pradávného cvičení, ale mezi nejsilnější zážitky rozhodně patří čakra jóga, na které jsem byla nedávno v Kavárně co hledá jméno. Když se nám totiž ke cvičení v naprosté tmě spustila mohutná bouřka, neměla jsem slov.

Hubněte chůzí

Jak mnozí možná netuší, samotným zvedáním činek a posilováním se moc zhubnout nedá. Aby se pálil tuk, je potřeba věnovat se kardiu, což je vlastně veškerá aktivita, kdy vám srdce tepe rychleji a začínáte se potit.

Já nejsem velkým fanouškem běhání na pásu (ani toho venkovního) a snažím se co nejvíce hýbat hlavně mimo fitko. Denně nachodím spousty kilometrů, když mi ujede tramvaj, projdu se na další zastávku, všechny schody vycházím, vyhýbám se eskalátorům a když mám čas, raději vyrazím z domu dříve, abych vůbec nemusela využívat MHD. 

Všechny tyhle každodenní maličkosti se nasčítají a ve výsledku nás ani nestojí tolik námahy. Zkuste místo online nákupování raději vyrazit do obchodů a odnést tašky hezky v rukou. Nejezděte autem, když nemusíte. Nečekejte na výtah a raději si těch pár pater vyšlápněte. Uvidíte, jak rychle se výsledky dostaví. 

Nemám čas

Často se mě ptáte, jak začít cvičit. Mnohdy následují fráze typu nemám čas nebo nemám dostatek peněz, které ale nejsou nic než výmluvy. Omlouvám se, pokud jsem se vás dotkla, ale z vlastní zkušenosti vím, že obléknout tepláky, nazout tenisky a najít si pár minut na cvičení, může každý z nás. Stejně jako se vším, jde jen o naše priority. Pokud se sebou chcete něco udělat, nemusíte mít členství ve fitku. Zapněte YouTube, najděte si kanál Zuzka Light nebo jakýkoliv jiný a dejte si do těla!

Tak doufám, že jsem vám alespoň zčásti odpověděla na vše, co se týká mého cvičení, a určitě mi napište do komentářů, jak jste na tom vy!

Cvičíte rádi? Jaký sport je váš nejoblíbenější? 

Mějte se krásně,

Veronika

fitness praha blog
 Always in a hurry

10 komentářů:

  1. Ten článek si pamatuju. Sice jsem ho nekomentovala (vlastně jsem vůbec začala až teď, asi protože jsem si na vlastní kůži vyzkoušela, jak autora článku potěší nějaký feedback), ale obdivovala jsem tě za to, žes šla takhle veřejně "s kůží na trh".

    Zlomyslné komentáře (ať na netu, tak v reálu) jsou sice fakt nepříjemné a člověk nad tím pak přemýšlí dlouho, ale důležité je, si uvědomit, že kdyby ten člověk neměl sám se sebou nějaký problém, tak by nic takového nepsal.

    Cvičení je fajn, jen jsem kolikrát přes den v takovém kole, že večer jsem ráda, že si jen lehnu do postele, přečtu knihu/kouknu na film, a spím dál. Asi to mám dané i zdravotně, že holt té energie mám výrazně míň, než jiní lidé. Ale kdyz to jde, cvičit se snažím (teď mě chytl badminton, u kterého se člověk zapotí a naběhá i několik km), taky posiluju, ale před časem jsem to přehnala a měla jsem ramena jak závodní plavec, tak jsem si dala delší pauzu :D Ale chodím po schodech (chůze je asi ten nejoblíbenější sport :D) a denně se snažím mít na mobilu aspoň 10.000 kroků, což by měla být zhruba denní minimální dávka pohybu. Dokud nemam auto, vím, že pohyb chůzí není problém, ale až si ho pořídím, budu se muset pohybu věnovat víc, protože mi je jasné, že ty kroky na krokoměru půjdou rapidně dolů :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nath, co se týče energie, zkus si třeba poupravit jídelníček - dostatek sacharidů, vitamínů (trovha toho kofeinu navíc;) ) a uvidíš, jak budeš zářit:)

      Vymazat
  2. přesně tak Veru :) je to jen o prioritách...když se chce tak se čas vždycky najde :) cvičení se jako rutina asi brát musí...ne vždycky se nám chce, ale když se přinutím, vím že se pak cítím o mnoho lépe, mám více energie a lepší náladu :)

    OdpovědětVymazat
  3. Já nejraději běhám a tancuju, jóga mě taky baví a ve fitku teda ty stroje taky nějak nemusím, ale vždycky se hecnu a aspoň něco dám :)
    Moc pěkný článek, určitě piš další na tenhle styl, moc mě od tebe baví. <3

    OdpovědětVymazat
  4. Pro mě je cvičení takový odreagování. Občas se na něj mega netěšim a občas se to prolne s nějakou schůzkou, školou apod. Každopádně cvičim BBG program od Kayly a jsem mega nadšená, protože všechno můžeš odvičit doma, popř. na zahradě.
    Teď se nějaký ten měsic snažím omezovat v cukrech a takových těch kavárenských sladkostech, který jsou mega lákavý.
    Každopádně hrozně díky za tip: chození na další zastávky, schody, nevyužívání MHD a tak. Ani si to člověk nijak neuvědomuje potom. ❤️��

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak:) Když cvičím, svět kolem mě se tak nějak zastaví a na hodinu jsem myšlenkami úplně někde jinde:) A ten pocit ''po'' za to fakt stojí!:)

      Vymazat
  5. Když mě nebaví dělat něco jen proto, že je to nutnost :-)) Proto místo abych se prostě kousla a šla do fitka (kam jsem chodila loni, ale taky spíš proto, že mě to tam bavilo a byla to taky tak trochu nostalgie, protože jsem tam chodila před lety :-)), tak jsem radši pátrala po něčem, co by mě nadchlo. I když nevím, zda ono nadšení bylo tím prvotním impulzem, nebo fakt, že jsem se v létě poprvé po letech nedostala do svých oblíbených letních kalhot :-)) Úplně náhodou jsem na netu objevila cvičení Metabolic Aftershock a zatím mě tedy baví moc! Dá se to cvičit doma :-) Ano, občas přijde takový ten pocit - a mě se nechce - ale už teď pozoruju, že se v tom okamžiku řídím vědomím, že za chvilku se mi naopak nebude chtít končit. Ten pocit ze cvičení je vždycky fajn, že?? :-))

    OdpovědětVymazat
  6. Upřímně, na mě jako sebevědomá blondýna nepůsobíš. Není to hejt, nebo urážka, spíš tak nějak fakt a feedback. Ani posledně jsi mi na komentář u toho tvýho coming outu neodpověděla, ale neva. :) Působíš jako fakt milá slečna, kterou ale uvnitř něco hodně trápí. Na fotkách jsi upravená, všechno je vyladěné, tváříš se trochu odměřeně, ale ...chybí tomu taková ta jiskra. Taková ta nějaká opravdovost. Nevím, jak jinak to popsat. Myslím, že bys uměla psát o víc, než jen šaty - kafe - cestování. Třeba je pro tebe blog možnost jak zformovat svoje lepší já. No ať už je to jakkoliv, snad se ti bude dařit. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Já jsem si k sportu našla cestu až někdy před čtyřmi roky. Vždy, když mám nějakou delší pauzu od pohybu, začínám mít takové zvláštní stavy, možná někdy až deprese. V létě mi s tímhle ohromně pomohl běh. Kterému jsem se na podzim pomalu přestávala věnovat a od chvíle, co napadl sníh jsem několik týdnů opět stávkovala. Mezitím jsem ale zkusila zajít na jumping a zjistila, že to je přesně to, čemu se chci věnovat. Nedávno jsem si tedy byla zřídit členství ve fitku. Hrozně mě to nadchlo a obecně je mi milejší cardio než samotné posilování, to mě baví tak deset minut :D.
    Bohužel ale po nějakém čase, co jsem sportovala jsem si usmyslela, že chci vypadat jako soutěžící bikini fitness a začala jsem řešit jídelníček, od té doby jsem zhruba dva roky jenom přibírala, protože jsem se tím hrozně stresovala, zakazovala si jídlo a pak se záchvatově přejídala, teď už mi to nějak nejde shodit, tak čekám, jestli nastane nějaký zlom :D.

    OdpovědětVymazat