Birthday girl

října 01, 2015 Veronika Tázlerová 6 Comments


Píše se 26.9. a já se vydávám, jako každou sobotu, na farmářské trhy. Ve vzduchu se vznáší ranní mlha, studený podzimní vítr mi čechrá vlasy a ulice jsou nezvykle klidné. Celé velkoměsto se teprve pomalu probouzí. 

Farmáři na Jiřáku připravují svoje stánky, vyskládávájí barevné dýně, jablka i hrušky. Čerstvý chléb voní celým trhem a pán prodávající pletené košíky si už v klidu vychutnává ranní cigaretu.

Cestou ke Kávovému klubu procházím kolem krásných květin, které mě donutí k úsměvu. Vše se zdá být jako obvykle. 

Tedy až na jednu maličkost, která mně vrtá hlavou od doby, co jsem opustila dveře vyhřátého domova. Dnešní den je něčím jedinečný. Ve vzduchu cítím zvláštní napětí. Očekávání. Dnes je to totiž přesně osmnáct let, co jsem poprvé spatřila světlo našeho velikého světa.

Tohle ráno se mi i káva zdá jiná. Moje první dospělá. 

Nechci vám tady říkat, jak vstup do dospělosti změní celý život. Nezmění. Jen už je to tak nějak oficiální. Dětství skončilo. Minimálně po té úřední stránce. 

Pokud mě sledujete i na Instagramu, tak asi ale tušíte, že to byl nakonec nádherný den. Opravdu. 

Po poledni jsem konečně po dlouhé době šla zase do čajovny, kde započala moje série oslav. Kromě toho, že jsem strávila skvělé odpoledne ve společnosti přátel, mám i velkou radost z dárečků. Mimo množství nádherných růží jsem dostala i úžasný KeepCup, k jehož koupi jsem se odhodlávala už pěkně dlouhou dobu.

A nemenší radost jsem měla i z rodinné oslavy, kterou jsme uspořádali v mém oblíbeném Alchymistovi. Nejsem ten typ, co by si vedl dlouhý seznam dárků, proto jsem ani neměla žádné specifické přání. 

Přesto jsem ten večer rozbalovala jeden hezčí balíček za druhým. Neměla jsem ani tušení, co na mě pod barevnými balicími papíry čeká. Bylo to jedno velké překvapení.

A z čeho jsem měla největší radost? Těžko říct, jestli z nádherných náušnic z podzimní kolekce Pandora, tolik vysněného kašmírového svetru, kurzu výživového poradenství, nebo knih či dokonalé květiny z My Living My Garden

Všechno dohromady mě jednoduše zavalilo pocitem neopakovatelného štěstí. Čas s rodinou, přáteli, milá přání - facebooková, telefonická i osobní. 

Uvědomila jsem si, kolik skvělých lidí mám kolem sebe. A jsem za to moc vděčná.

Proto mi na závěr nezbývá nic jiného, než říct jediné: Děkuju. Z celého srdce.

VT











6 komentářů:

  1. Opožděně přeju všechno nejkrásnější, ať se ti v životě daří a jsi šťastná :) Jinak naušnice jsi dostala nádherné! A ta kytice? Tak ta je taky boží! :)
    HollyChicc

    OdpovědětVymazat
  2. ách, 18, kde sú tie časy... :).
    prajem krásne narodeniny! a hlavne veľa čitateľov a úspechov vo všetkom, čo robíš :).

    Kejmy ♥.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kejmy, každé krásné přání mi vykouzlí úsměv na tváři, děkuju moc!:)

      Vymazat
  3. Vypadá to nádherně! Jaké květiny máš nejraději? Jo a opožděně všechno a jen to nejlepší! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejraději mám kratší bohaté květiny, které dohromady vytvářejí krásnou kytici:) Přesně takovou, jako jsem dostala od rodiny - ta růžová:) A děkuji mockrát!:)

      Vymazat