Fashion Inspiration || Oblečte jaro!



Slabé sluneční paprsky zalily pražské ulice, farmářské trhy jsou už v plném proudu a pestrobarevné tulipány opět začínají vládnout Instagramu. Jaro je tu a to v celé své kráse. Konečně můžeme schovat ty dva tmavé kabáty, které v zimě obden střídáme (aby se neřeklo) a můžeme opět propustit uzdu naší kreativitě, fantazii a hravosti.

Móda, to totiž nejsou jen trendy. Není důležité, co je zrovna in nebo out. Nezáleží na tom, že se Váš outfit nelíbí vaší mámě, příteli nebo kolegům. Móda není jen o tom ukázat, že si můžete dovolit nosit oblečení předních designérů nebo luxusních značek. Móda je hra. Je to způsob, jak vyjádřit svou osobnost, své nálady a radost ze života. A je to ta vůbec nejzábavnější hra, co znám.

A právě rozkvetlé jarní ulice jsou naprosto dokonalá runway. Můžeme vrstvit, hrát si se vzory a kombinovat všechno možné i nemožné. Oblečte princeznovské šaty s koženou bundou, bílé tenisky s džínovými šaty, květovaný bomber s krajkovou košilkou... Je to jen na Vás! Já už se nemůžu dočkat, až zase vytáhnu všechny ty sukně a šaty, lehké bundy a koženkové křiváky. Až budu zase vymýšlet ty nejbláznivější kombinace, které si stejně vždycky nakonec poliju kafem. Ale co na tom, jaro je tu!

A jak už je zvykem, vydala jsem se zase na virtuální výpravu do zootího světa a vybrala tam pro Vás několik kousků, které udělají tohle rozkvetlé období ještě krásnější. A abyste nepřišli zkrátka domluvila jsem pro Vás i malý dáreček. 

Když totiž zadáte kód STYLISHJARO, máte na Zootu 10% slevu 

Kód je platný na všechno nezlevněné zboží a platí po dobu dvou týdnů, tedy do 8.3. Tak doufám, že Vás můj výběr inspiruje a společně rozzáříme jarní ulice! 

Mějte se nádherně,

Veronika 



trendy jaro 2017 zoot


Kdy přijde ten správný čas?


Objevují se jen tak náhodou. Znenadání. Nečekaně. Je jich nekonečně mnoho a stále přibývají. V hlavě si je všechny hezky sepisuji a už se ani nedivím, že mi tam často nezbývá místo na nic jiného. Můj seznam se prodlužuje s každým přečteným článkem, s každou krásnou fotkou na Instagramu i s každým vášnivým rozhovorem. A jsem si na chlup jistá, že Vy to máte úplně stejně. 

O čem je řeč? O našich snech, přáních, tužbách a cílech. O všech těch věcech, na které ještě nepřišel ten správný čas. O všem, co jsme vždycky chtěli udělat, ale pokaždé jsme si našli výmluvu, proč se nám to právě teď prostě nehodí. 

Ale máme tu jaro, symbol nového začátku. Čas, kdy louky začínají znovu kvést, kdy nás každé ráno (kromě řinčení tramvají) probouzí i nenápadný zpěv ptáčků a kdy je ta nejlepší příležitost pro změnu. Dnes Vás tu ale nechci přesvědčovat, abyste dali výpověď v nudné práci a odletěli na Bali. Ani nemusíte začít každé ráno běhat a večery trávit v posilovně. Chci Vás tu jen trochu popostrčit, abyste si začali plnit svá přání. A můžete začít od těch úplně nejmenších. 

Já mám takových malých snů v mých myšlenkách hromadu. A jsou to mnohdy úplné maličkosti jako navštívit novou kavárnu, vyzkoušet tu perfektní snídani, která válcuje Instagram, zajít konečně do kočičí kavárny nebo sebrat odvahu a nosit klobouk. Všechno to jsou tak snadno splnitelná přání, že je pořád odkládám. Pořád čekám na tu perfektní chvíli, na ten pravý okamžik. Ale přijde vůbec někdy? Nebo je budu odkládat tak dlouho, že si nakonec celý ten seznam odnesu do hrobu? 

Nechci Vám brát iluze, ale ten správný čas prostě neexistuje. Sám od sebe nikdy nepřijde. Musíme začít my. A nic to nevystihuje tak přesně, jako profláklý slogan jedné sportovní značky; Just do it! A proto teď apeluji na Vás všechny, přestaňte říkat, že jste něco vždycky chtěli. Prostě to udělejte! Vždycky jste chtěli ochutnat filtrovanou kávu? Do toho! Vždycky jste chtěli zajít v sobotu na Náplavku? Potkáme se tam! Vždycky jste chtěli namalovat obraz? Co Vám brání? Vždycky jste se chtěli začít učit francouzsky? Fais-le! 

Vždyť jsou to přeci všechno věci, které jsou tak moc fajn. Nemluvíme tu o návštěvě zubaře nebo depilaci. Tam je do jisté míry pochopitelné, že je neustále odkládáme. Ale tyhle malé úkoly, které máme na našem seznamu přání, nám žádnou bolest nezpůsobí, právě naopak! A věřte mi, s každým splněným úkolem ze sebe budete mít velkou radost!

Takže Vás moc prosím, přestaňte odkládat. Pro začátek alespoň ty hezké věci. Je to totiž velká škoda. A i kdyby se Vám v nové restauraci nelíbilo, i kdybyste zjistili, že z Vás nebude druhý Michelangelo nebo že v klobouku vypadá Vaše hlava jako nafukovací balon (můj případ), alespoň jste to zkusili. A to se počítá.

Ten můj seznam je sice ještě zatraceně dlouhý, ale mám radost z každé pomyslné fajfky, kterou si udělám. Některé zážitky mě mile překvapily, jiné zklamaly. Ale ve výsledku mi všechny trošku pomáhají k tomu, abych vybočila ze stereotypu a vnesla si do života trochu toho štěstí. A Vám dnes radím to samé. Nebojte se objevovat, je to totiž moc fajn!

A jak vypadá Váš seznam přání? Co jste vždycky chtěli udělat / navštívit / zažít ?

Mějte se krásně,

Veronika 

 

Photo Diary | Únor


Konečně. Konečně na mě z diáře nekřičí všechny ty neodkladné úkoly, schůzky a povinnosti. Dnes se tam na mě usmívá jen jediný úkol. Napsat článek. A ani nevíte, jak jsem se na dnešní odpoledne po celý tenhle šílený týden plný stresu, strachu a nervozity těšila. Konečně zase sedím v mém oblíbeném Café Lounge, usrkávám slaďoučkou kávu a přemýšlím, o jaké krásné okamžiky se s Vámi zase podělím. Protože, i když neprožívám zrovna růžové období, nějaké ty malé radosti se vždycky najdou. Jen musíme mít otevřené jak oči, tak i naše srdce.

Než ale začnu, mám tu pro Vás jeden krátký příběh;

Před pár dny jsem dala na Instagram fotku s popiskem, jak moc si přeji, aby už bylo všechno za mnou. Abych se mohla nějakým kouzlem ocitnout uprostřed rozkvetlého jara, přeskočit všechny ty zkoušky a začít zas doopravdy žít. A pak mi virtuální holub doručil komentář od jedné z Vás, který mě zase donutil dívat se na svět trochu jinak. Anetka, které tímto moc děkuji, mi stručně popsala svůj příběh. Prožívala podobné období, ale narozdíl ode mě si položila zásadní otázku: 

To bych si vážně přála, aby mi zmizel měsíc života?

Nepřála. A rozhodla se, že si čas, který jí zbýval do státnic, pořádně užije. A přesně to je myšlenka, kterou Vám tu chci dnes předat. I když je život občas náročný, pořád může stát za to. Každičký den s sebou přináší krásné chvilky, překvapení i radosti, jen je nesmíme přehlížet. Každý večer si do svého The Minute Journal zapisuji vše, co mi udělalo radost, a občas se nestačím divit, kolik toho nakonec vymyslím. A Vám doporučuji to samé. Radujte se z maličkostí, nepříjemné povinnosti si zpříjemněte třeba návštěvou kavárny nebo nějakou zdravou dobrotou, kupte si překrásnou květinu, usmějte se na souseda, všechno se počítá! A pokud nejste úplní pisálkové, zkuste si večer v posteli ty nádherné maličkosti jen znovu prožít v hlavě. Uvidíte, že ten den nakonec nebyl tak hrozný, jak se Vám možná zdálo.

Doufám, že Vám tohle pozitivní okénko alespoň trošičku zlepšilo náladu a teď už tu mám pár slov k následujícím fotkám. Když jsem tu hromadu třídila, přemýšlela jsem, že by se spíš hodily na další várku plnou tipů na kavárny. Poslední dobou tam totiž ve společnosti učebnic, počítače a občas, když se mi poštěstí, i svých blízkých, trávím víc času než doma. 

Kromě kaváren, školy a fitka jsem ale konečně navštívila i mou nejšikovnější kadeřnici Lenny, jako jedna z posledních jsem konečně viděla slavný La La Land v roztomilém kině MAT, po dvou letech jsem zase zavítala do Café Neustadt, které mě moc mile překvapilo, a omrkla Kočičí kavárnu na Smíchově, která se té v Karlíně ale zdaleka nevyrovná. 

Mimo jiné byly opět zahájeny mé milované trhy na Náplavce, kde jsem samozřejmě nemohla chybět, a zbytek času jsem strávila na francouzské vlně, která mě doufám doveze až k úspěšnému složení certifikátu, který mě čeká už příští týden. Pak mi sice studijní období zdaleka neskončí, ale mám pro Vás připraveno několik projektů a soutěží, na které se už vážně moc těším!

A na závěr se Vám chci i omluvit, že teď nebyly články tak často, jak jste zvyklí, ale když není čas ani ta správná nálada, psát prostě neumím. Nechci Vám tu sepisovat pár vět, které nedávají smysl, jen proto, aby tu něco bylo. Chci tvořit místo, kde se budeme společně inspirovat, motivovat a radovat a ne jen zabíjet čas. O tom to přeci není. 

Děkuju Vám všem moc za podporu jak tady, na Instagramu, tak v mé virtuální schránce. Bez Vás by ten život byl tak nějak neúplný. Děkuju, že tu pro mě jste, a že já tu mohu být zas pro Vás. To mě na blogování totiž baví nejvíc. 

Tak a teď už konec povídání a užijte si fotky,

Veronika 

Kavárna co hledá jméno


Jeden příběh o tom, že nic není nemožné


Ani nevíte, jakou mám radost, že se s Vámi konečně můžu podělit o jedno tajemství, které jsem s velkými obtížemi tutlala celé dva měsíce! Moc bych si přála, aby pro Vás byl můj příběh inspirací. Abyste věřili, že nic není nemožné, když si jdete za svým. Že pokud věnujete danému úkolu všechno úsilí, výsledky se nakonec dostaví. A že když navíc věříte i na sílu zákona přitažlivosti, máte téměř vyhráno. Já jsem toho totiž jasným důkazem.

A o co tady vlastně jde? 

Vezmeme to hezky od začátku. Píše se první prosincový den a já mám už teď velký strach ze zkoušek dospělosti, které mě na jaře čekají. Tenhle zbytečný strašák jménem maturita se mi usadil hluboko v hlavě a neopustí mě zřejmě až do jara. Bohužel. Nemám tušení, jak se v kombinaci se všemi dalšími aktivitami a projekty zvládnu naučit na všech pět předmětů, které mi z jednoho květnového týdnu udělají hotové peklo. Mám sice v plánu certifikát z francouzštiny, který by mi mohl jednu zkoušku ušetřit, ale i tak vůbec netuším, jestli jej zvládnu. Vyhlídky na začátek roku nejsou zrovna růžové.

Celou tuhle situaci vášnivě probíráme před vstupem do divadla, kam se právě chystáme, a najednou mě jako blesk z čistého nebe zasáhne otázka jedné z profesorek, které nás pobaveně poslouchají;

Proč nezkusíte i angličtinu?

Pobaveně jí odpovím něco v tom smyslu, že na to nemám dostatek znalostí ani sebevědomí a život plyne dál. Večer mi však její slova stále rezonují v hlavě. Celé roky slýchám, že zkouška CAE je už fakt něco a o jejím složení jsem neuvažovala ani v těch nejbláznivějších snech. Rozhodnu se tedy, že se alespoň na chviličku podívám, o co vlastně jde. Z té chvilky se nakonec vyklube hodina, během které se zapíšu na pražský termín a v okamžiku zchudnu o čtyři a půl tisíce. Sama tomu pořád nemůžu uvěřit. Zkouška, o které nevím prakticky vůbec nic, mě čeká už za měsíc. Bravo, Veroniko.

Následující den sháním jednu informaci za druhou, koukám na ukázková videa na YouTube a začínám propadat mírné panice. Tohle nemůžu nikdy zvládnout. Na přípravné kurzy není už čas ani peníze a jediné, co mi dává naději, je zákon přitažlivosti. Jinak to nevidím.

Po týdnu, který jsem strávila zavalená v hromadě papírů vytištěných z internetu, si za další nemalé peníze pořizuji Advanced Trainer a když si vypracovávám cvičné testy, moje sebevědomí začíná pomalu klesat. Víkendy trávím v kavárnách a mým věrným společníkem se stává právě tahle nekonečná bichle. Neřeším, že je Štědrý den nebo Silvestr, není čas ztrácet čas. 

Čas plyne neobvykle rychle a jediné, co mě drží nad vodou, je vědomí toho, že když to nezvládnu (a šance je opravdu veliká), nikdo se to nedozví. Celá tahle akce je totiž takové moje malé tajemství. Neřekla jsem o ní vůbec nikomu, bála jsem se všech těch očekávání, která by měli. Vydala jsem se na tuhle cestu úplně sama a ať už bude výsledek jakýkoliv, bude jen a jen můj.

Den D

V osudný den spím jen něco kolem pěti hodin a rozklepanou rukou vypínám všech těch dvacet budíků, které sem si nastavila, abych náhodou nezaspala. V Praze mrzne jako když praští a já se sotva dopotácím na místo, kde mě čeká poslední krok k vytouženému cíli. Zkouška začíná.

Několik hodin sedím v chladné školní lavici a snažím se ze sebe vydat maximum. Po čtyřech hodinách mám pocit, že jsem se proměnila ve vyždímaný hadr a rezignovaně odevzdávám poslední papír. Vůbec nedokážu říct, jak na tom jsem. Tři ze čtyř částí mám za sebou. Angličtinu už nechci ani vidět a jedu pro kafe.

Ústní část mě čeká až za tři hodiny, proto se pomalým krokem doloudám na metro a svezu se až do mého milovaného Ema Espresso Baru. A věřte nebo ne, zpoza stolu se tam na mě usmívá jedna z mých nejlepších kamarádek! Je sice zatraceně těžké vysvětlit, proč vypadám, jako by mě právě přejel kamion, ale po několika výmluvách přichází na řadu úplně jiná témata a já se konečně trochu uvolním. 

Už zbývá jen poslední krok...

Ulice Prahy už opět zahalila tma a já se vydávám zpátky na místo zkoušky. V takzvané waiting room nás už čeká jen hrstka a já se snažím spřátelit s mým parťákem, kterého mi k této části přidělili. Na internetu psali, že bychom si měli dát malý warm up, abychom se rozmluvili. Je pravda, že mluvíme sice pořád, ale angličtina jaksi chybí. Tohle moc nevyšlo. 

Pak už si jen vzpomínám, jak pod přísným dozorem zkoušejících diskutuji o tom, zda je pokrok dobrý, či nikoliv, jak se snažím vcítit do role vítězky soutěže v pečení dortů, která se na mě culí z fotografie, a jak mám v hlavě naprostý chaos. Patnáct minut uteče mrknutím oka a já si můžu konečně vydechnout. Je to za mnou.

Domů jdu ale opravdu šťastná. Výsledky se dozvím nejdříve za čtyři týdny, ale jsem na sebe zatraceně hrdá. Dotáhla jsem to do konce. A ten pocit je k nezaplacení. 

O měsíc později

Píše se třetího února a mě velmi brzy ráno probouzí ošklivý sen. Zkoušku jsem nezvládla, peníze zmizely lusknutím prstu a mě se do očí valí slzy. Nervózně vyskočím z postele, zapínám počítač a s napětím kontroluji stránku s výsledky. Pořád nic. 

Jedu tedy na poštu odeslat výhry z lednové soutěže, ve frontě kontroluji mail a najednou to přijde. Cambridge English mě informuje o tom, že se již mohu podívat na hodnocení mého měsíčního úsilí. Po těle se mi rozlije horko a zrychlí se mi tep. Jsem plná očekávání a mám strach. Psychicky se připravuji na zklamání, ale nepřestávám doufat. Od závěrečného verdiktu mě dělí jediné kliknutí.

Jedu proto do nejbližší kavárny, objednávám kávu a otevírám počítač. Ruce se mi klepou a pomalu si ani neuvědomuji, že jsem v Dos Mundos konečně vychytala dobu pražení. Usrkávám první doušek toho kouzelného elixíru síly, čichám pronikavou vůní čerstvě pražené kávy a načítám stránku s výsledky... Je to tam! Zalije mě ohromná vlna štěstí a jsem neuvěřitelně ráda, že jsem to dokázala. Došla jsem až do cíle. 

Nebojte se překážek

A proč Vám tohle všechno píšu? Život nám přináší mnoho výzev. A je jedno, jestli jde o všemožné certifikáty, soutěže nebo závody. Důležité je vystoupit ze své komfortní zóny, překonat své hranice a věřit. Každičkým dnem můžeme být lepší verzí sebe sama. A já Vás proto prosím, jděte za svými sny. Přijímejte výzvy a věřte. Věřte, že dokážete úplně vše, co si usmyslíte. Stačí jen chtít.

Mějte se nádherně,

Veronika 


cae zkouška angličtina zkušenost


Nejlepší pražské kavárny


Kam na nejlepší kávu v Praze? Kde dělají ty nejlahodnější brunche? A kde se budete cítit jako v pohádce? Jak jistě víte, kavárny tvoří velkou část mého života, a jelikož mi do Vás chodí stále víc a víc dotazů, rozhodla jsem se Vám konečně sepsat seznam toho nejlepšího, co nám naše krásná Praha nabízí. A abyste v tom neměli úplný zmatek, rozdělila jsem kavárny hned do několika kategorií, tak doufám, že Vás výběr inspiruje a třeba se někde brzy potkáme!

nejlepší kavárny Praha

Maturitní ples aneb na jeden večer princeznou


Nikdy by mě nenapadlo, že to vše skončí tak rychle. Mám pocit, jako bych teprve před chvílí nervózně postávala před nádherným sálem pražské Lucerny a zdravila se všemi tak nezvykle upravenými a nečesanými spolužáky. Jako bych si právě zavazovala černou stuhu na mých vyvolených šatech a nesměle čekala, co na ně řeknou ostatní. Chvílemi se i přistihnu, jak si kontroluji, jestli mi z ležírního drdolu náhodou nevypadl pramínek, a v kabelce hned pokukuji po laku na vlasy. A pak mi dojde, že už je to opravdu za mnou. Jediné, co mi zbylo, jsou vzpomínky. Ale překrásné, to se musí nechat.

Od mého maturitního plesu uplynuly už skoro dva týdny, ale jelikož mi od Vás díky fotce na Instagramu přišla spousta krásných zpráv a dotazů, rozhodla jsem se, že Vám o tomhle nezapomenutelném večeru dnes napíšu. A je jedno, jestli jste budoucí maturantky, které ještě na poslední chvíli řeší všechny přípravy, nebo máte tenhle velký den už za sebou. Jsem si jistá, že kousek princezny dřímá v každé z nás. Jen jí musíme občas probudit.

Dnes jsem si pro Vás proto připravila takový malý pohled do zákulisí všech příprav i průběhu celého toho nablýskaného a nezapomenutelného večera. Doufám, že se mi podaří alespoň trochu té kouzelné atmosféry přenést i k Vám a užijete si celičký večer se mnou. Tak nazujte střevíčky, popadněte sklenku se šampaňským a jde se plesat!

Jak to všechno začalo?

Šaty

O výběru šatů jsem Vám psala již na začátku školního roku, kdy jsem se rozhodovala mezi překrásnou hedvábnou róbou, rudými kráskami s odhalenými zády a tajemným černým modelem, který nakonec vyhrál na plné čáře. I když jsem si nenechala šaty nijak upravit, tak mi až na trochu delší sukni, seděly celý večer parádně. A ten pocit, kdy za mnou přišlo pár slečen s tím, že mám prý nejkrásnější šaty, byl vážně k nezaplacení! Za šaty vděčím návrhářce Míše Dúcké a k zapůjčení jsou v pražském butiku Soline, kam se v budoucnu pro nějaké další moc ráda vrátím.

Účes

Musím se přiznat, že jsem veškeré další přípravy nechávala opravdu až na poslední chvíli, takže jsem byla neskutečně vděčná za mojí kadeřnici Lenny, které jsem mohla ve všem plně důvěřovat. Jediné, co jsem měla v domluvené, byl termín česání. Nestihla jsem si připravit žádné fotky plesových účesů, které se mi líbí, a popravdě jsem ani netušila, jestli chci drdol, cop nebo třeba čapí hnízdo. Věděla jsem totiž, že mi tahle šikovná blondýnka z vlasů vykouzlí přesně to, co se bude k šatům hodit nejvíc.  A nemýlila jsem se. Za necelou hodinku jsem odcházela s překrásným nedbalým drdolem, který přežil nejen celý ples, ale i následnou afterparty. Děkuju moc, Lenny!

Brány Lucerny se otevírají

A pak se už vše rozjelo na plné obrátky. V pět hodin jsem nervózně pobíhala po Lucerně a hledala šaty, boty a všechny ostatní propriety, které mi tam měl brácha dopravit autem, a vzápětí jsme už začali nacvičovat samotný nástup. Všechno bylo najednou tak neuvěřitelně rychlé.

Ještě jsem se ani nestihla rozkoukat, rychle jsem vklouzla do šatů a šla pozdravit celou rodinu, která hrdě okupovala stůl v nejvyšším patře, aby měla na své dva maturanty ten nejlepší výhled. (Aby bylo jasno, mé dvojče, brácha, se mnou už celých osm let přežívá na gymánziu.)

Něco málo po sedmé hodině už s úsměvem na tváři stojím v rohu tanečního parketu a čekám na tu kouzelnou chvíli. Na okamžik, kdy ladně (bez pádu, bez pádu, bez pádu!) dojdu až do středu parketu, udělám ještě ladnější otočku a třídní profesor mě ošerpuje perleťovou šerpou. Povedlo se.

Následuje taková invaze fotografů, že ani nevím, kam koukat dřív, a co nevidět už roztahujeme obří plachtu a odoláváme mincovému dešti, který k mému překvapení přinesl i mnoho papírových bankovek. Jak je vidět, lakomci zřejmě na plesy nechodí, což je moc dobře.

Po chvilce se už rytmicky pobybuji v kolečku a zasněně sleduji sólo třídních profesorů. Když mi však začne docházet, že jedna ze tří vyvolených tanečnic budu já sama, začínám rychle okoukávat kroky waltzu a vmžiku už na můj taneční výkon upírá zrak celý sál. Co Vám budu povídat, tep se mi v ten okamžik tak zdvojnásobil, ale podařilo se. A dokonce jsem byla za tu naší improvizaci později dostala i pochvalu!

Zbytek večera mám už trochu v mlze, neustále jsem pobíhala mezi svými kamarády, rodinou i spolužáky a v mezičase prošla ještě jeden nástup s kvintány, zatančila si sólo s rodiči a před půlnocí jsem se rychle převlékla do civilu a podílela se na půlnočním překvapení, které se všem třídám povedlo vážně na jedničku. Byla to parádní show!

Afterparty

Když odbyla půlnoc, Lucerna se už začala pomalu vylidňovat a starší generace utíkaly na poslední metro, přesunuli jsme se jen o pár metrů dál, do Lucerna Music Baru, kde jsme tančili opravdu až do rána. Domů jsem přišla asi až kolem šesté ranní a musím říct, že na tenhle kouzelný večer budu vzpomínat ještě hodně dlouho.

Nepodceňujte přípravy

A na závěr mám pro Vás ještě malou radu. Užívejte si každičký moment, který plesu předchází. Objednejte se ke kadeřnici, zkoušejte šaty do té doby, než najdete ty pravé, objednejte se k vizážistce (ani nevíte, jak mě mrzí, že jsem to nestihla) a nechte se proměnit v princezny. Já jsem bohužel měla na přelomu roku myšlenky úplně jinde a ples brala jen jako další položkou v diáři, kterou si budu moci odškrtnout. Nikdy by mě nenapadlo, jak magický večer to nakonec bude. Až teď zpětně toho trochu lituji. Maturitní ples je jen jednou za život a věřte mi, že na něj budete ještě pěkně dlouho vzpomínat...

Mějte se nádherně,

Veronika 



20 webů, které se vyplatí sledovat


Kde se dozvíte o nejnovějších podnicích, kavárnách a festivalech? Jak najít ty nejlevnější letenky a ubytování? A kde hledat kosmetiku a oblečení za zlomek ceny? Pojďte se dnes se mnou podívat, jaké weby mi pomáhají být neustále v obraze a v jakých e-shopech nejraději nakupuji. Připraveni? Jdeme na to!

Novinky ze světa foodies

Jak je Vám asi z fotek na blogu i Instagramu patrné, pravidelně sleduji novinky ze světa kaváren, baví mě objevovat nové podniky, navštěvovat všemožné gastro festivaly a ochutnávat sezónní menu v mých oblíbených restauracích. Nepovažuji se ale za žádného gastro kritika, spíš nadšence. Nezáleží mi tolik na samotném jídle, ale celém konceptu. Krásný interiér, milá obsluha a pohodová atmofséra jsou pro mě často mnohem důležitější než dokonale naservírovaný salát. A k téhle mojí obsesi neodmyslitelně patří i sledování webů, které mi pomáhají mít neustálý přehled o všem, co se (alespoň v té pražské) gastro scéně právě děje.

Mezi mé favority patří rozhodně magazín Storyous, který dává nahlédnout pod pokličku těm nejopěvovanějším podnikům, nebo blog Jídlo a radost, kde najdete střípky ze zákulisí samotného Ambiente. A nesmím zapomenout ani na nejlepší české foodies, autory blogu Taste of Prague, kteří mají dokonalý přehled snad o všech místech, kde někdy zacinkaly skleničky, nebo Zápisník Pana Cuketky, jeden z nejnavštěvonanějších zápisníků o jídle v Česku.

A mezi další skvělé projekty patří bezpodmínečně i Gastromapa Lukáše Hejlíka, která nabízí inspiraci z celé republiky, nebo European Coffee Trip, kavárenský průvodce (nejen) po evropských městech.

Cestování

Mezi další velkou kategorii, která mi umožňuje žít život naplno, patří rozhodně cestování. I když se sice nejedná o tu nejlevnější záležitost, následující portály a sociální sítě mi možnost cestovat a objevovavat svět opravdu hodně usnadňují. Mezi mé srdcovky patří jednoznačně Airbnb a Couchsurfing, díky kterým jsem schopná sehnat ubytování doslova za pár korun.

Co se týče samotné cesty, nedám dopustit na Honzovy letenky a Zaleťsi, odkud si nechávám pravidelně zasílat newslettery o těch nejlevnějších letenkách do mých vysněných destinací. A na cestu po té naší krásné republice (nebo i do sousedních států) jsem si zase moc oblíbila spolujízdu s BlaBlaCar. Spoustu dalších tipů jsem Vám vypsala v obsáhlém článku Jak na levné cestování?, tak pokud jste ho ještě nečetli, můžete se inspirovat i tam.

Akce v Praze

O tom, že se v našem hlavním městě neustále něco děje, nemůže být pochyb. Facebook nás pravidelně zásobí všemožnými pozvánkami a událostmi, ale pokud bychom se v tom měli orientovat, už by nám žádný čas navíc nezbyl. Proto jsem moc vděčná za magazíny, které zdlouhavou práci udělají za nás a nabídnou nám jen to nejlepší, co Prahu v následujících dnech čeká. Za sebe Vám doporučím hlavně CityBee a GoOut, při jejichž sledování Vám už žádná kulturní akce neunikne, za to Vám ručím.

Oblečení & Design

Co si budem povídat, brouzdání po internetových obchodech a impulsivní nakupování všech těch krásných maličkostí, které při našem online bloudění objevíme, je zkrátka guilty pleasure snad nás všech. A věřte mi, i já se mnohdy nechám zlákat a bezmyšlenkovitě naházím do košíku i úplné zbytečnosti, které se mi ale v daný moment jeví jako naprosto nepostradatelné.

I tak se ale nikdy nepoučím a vždycky s rozzářenýma očima projíždím nové kolekce mých oblíbených eshopů. Co se týče oblečení a bytových doplňků, mezi mé oblíbence patří rozhoně český Zoot, kde vždycky seženu přesně to, co hledám, o druhé místo se pere stylový Answear a módní Bibloo a nedávno jsem objevila krásný online obchod VEMZU, kde právě probíhají slevy, tak se nazapomeňte mrknout.

V neposlední řadě nesmím zapomenout ani na internetový second hand Vinted (bývalý VotočVohoz), který je plný krásných nošených i úplně nových kousků za zlomek původní ceny. A navíc ani nemusíte mít výčitky, že svým nákupem podporujete špatné pracovní podmínky zaměstnanců velkých řetězců, takže paráda!

Kosmetika

Pokud jde o kosmetiku, už několik let koketuji se dvěma zázraky - Notino a Elnino. Na těchto stránkách seženete drahé parfémy i luxusní kosmetiku za mnohem nižší cenu než v parfumeriích, avšak kvalita zůstává stejná. Když si tedy navíc k tomu našemu brouzdání vysníme i tu nádhernou, pronikavou vůni, máme tu ráj pro všechny slečny, co myslíte?

Tak, to by bylo už z mé strany vše a teď přišla řada na Vás. Jaké weby sledujete? Kde nejraději nakupujete? A když už jsme u toho, jaké blogy a blogerky máte rádi?

Bude se moc těšit na Vaše komentáře,

Veronika 


Photo Diary | Leden


Ani nevíte, jak jsem se na tenhle článek těšila! Na přelomu roku se toho zase tolik událo, že už jsem se nemohla dočkat, až Vám o tom všem zase napíšu. Poslední prosincové dny jsem strávila v překrásném Lisabonu a od návratu můj život opět vypadal jak na horské dráze. Silvestr, Nový rok, maturitní ples i nespočet kaváren (mezi nimiž mám pro Vás tipy na dvě parádní novinky) a výzev, to všechno mi už rok 2017 stačil nabídnout. A dnes nastal zase ten pravý čas, abych se o kousek těch krásných okamžiků podělila i s Vámi. Tak co, jdeme na to?

coffee room praha kavárna vinohrady
Coffee room.

Tajemství, které Vám změní život


Předávalo se z generace na generaci celé věky. Znaly jej osobnosti jako Platón, Shakespeare, Beethoven, Edison, Einstein a ve svůj prospěch ho v dnešní době využívá i řada úspěšných podnikatelů, tvůrců, blogerů i celebrit. Mnohým změnilo život, jiní na ně stále hledí skrz prsty. Když v roce 2006 Tajemství spatřilo světlo světa i v knižní podobě, stalo se ihned bestsellerem a rozpoutalo nespočet bouřlivých diskuzí. I tak ale stále zůstává mnoha lidem skryto. Co se tedy skrývá pod tím záhadným Tajemstvím?

Co je Tajemství?

Tím magickým tajemstvím života je zákon přitažlivosti. Zákon, který ve vesmíru funguje stejně jako gravitace, říká, že vše, co přichází do našeho života, do něj sami přitahujeme. Našimi myšlenkami vytváříme svět kolem nás a všechno, co se nám přihodí, je výsledkem našeho myšlení. Neexistuje žádná výjimka. Zákon přitažlivosti nerozlišuje, jestli myslíte pozitivně, nebo negativně. Plní jen to, na co právě soustřeďujeme naši energii. Svými myšlenkami utváříme celý náš život.

Jak funguje?

Začneme malým příkladem. Vybavte si den, který nezačal zrovna růžově. Ráno jste na sebe vylili kafe, tramvaj Vám ujela před nosem a aby toho nebylo málo, při zběsilém dobíhání na schůzku Vám to na ledovce tak uklouzlo, že jste se rázem proměnili v něco mezi zmoklou slepicí a naštvaným rampouchem. Klasický den blbec, jak bych dříve sama řekla. 

Po přečtení Tajemství jsem se ale na tyhle malé katastrofy začala dívat jinak. Jak už jsem psala, zákon přitažlivosti reaguje na to, co vysíláme. Jsme vlastně takové lidské televizní vysílače, které jsou naladěné na určitou frekvenci. Když začneme den dobře, vysíláme pozitivní energii a vše se nám daří. To bohužel platí i v opačném případě. Pokud tedy chceme v životě změnu, musíme změnit frekvenci, tedy myšlenky, ktere do Vesmíru vysíláme. 

Co si ale budeme povídat, myslet pozitivně, když se na nás valí jeden problém za druhým, může být někdy dost oříšek. Podle Rhondy Byrne, autorky Tajemství, můžeme požádat o pomoc takzvané posunovače, mezi něž patří hezké vzpomínky, oblíbená muzika nebo přátelé, kteří mohou naše pocity vylepšit a naladit nás na tu správnou, šťastnou vlnu. 

Jak využít Tajemství?

Požádej, věř a získej! Právě tyhle tři kroky nám pomohou k dosažení všeho, co si přejeme. Tím, že začnete jednat, jako byste již měli to, oč žádáte, a nedovolíte pochybnostem, aby Vaší frekvanci narušili, máte vyhráno. Pokud totiž hrajete takové malé divadlo, kterému postupem času začnete věřit, výsledek se nakonec opravdu dostaví. 

Je mi jasné, že když si teď vysním luxusní dům na Bahamách, dokonalou postavu a budu se doma procházet v bikinách s Piña Coladou v ruce, za měsíc se nic z toho nestane. Mám (bohužel) dost rozumu na to, abych dovolila všem pochybnostem, aby mé přání zhatily. Nedokážu upřímně věřit takřka nesplnitelným snům, aniž bych si stále neopakovala, jak vzdálené mi jsou. Začínám tedy s malými věcmi - když čekám na tramvaj, představuji si její číslo, když jdu do kavárny, kde bych mohla někoho potkat, myslím na něj. 

A věřte mi, když Vám teď píšu tyhle řádky, zdají se mi všechna ta slova stejně absurdní jako Vám. Ale právě to je důvod, proč zákon přitažlivosti využívá ve svůj prospěch jen hrstka lidí. Společnost, ve které žijeme, a myšlenkový systém, který vyznáváme, totiž velmi úspěšně tenhle přírodní zákon potlačuje.

Vše je jen ve Vašich rukou

Vše, co jsem Vám výše sepsala, je opravdu jen hodně stručné shrnutí toho, jak zákon přitažlivosti ovlivňuje naše životy. I tak si ale myslím, že teď, když jste poznali Tajemství, je jen na Vás, co uděláte. Můžete se přidat ke většině, nad celým článkem ohrnout nos a žít dál starý život, který není vždycky jako z pohádky, nebo, stejně jako já, mu můžete dát šanci. Vždyť, když se nad tím zamyslíte, nemáte co ztratit. Začněte malými krůčky, které se postupem času změní ve velké. Stačí jen věřit.


Pokud zákonu nerozumíte, neznamená to, že byste jej měli odmítnout. Nemusíte rozumět elektřině, a přesto využíváte její výhody.  

– Bob Proctor, filozof, spisovatel a osobní kouč


Soutěž o knihy Tajemství!

Pokud jste dočetli až sem a myslíte to s Tajemstvím alespoň trochu vážně, mám pro Vás malé překvapení. Už od prvního okamžiku, co jsem se o Tajemství dozvěděla, mi bylo jasné, že se něj musím podělit i s Vámi. Tahle kouzelná kniha, která se mi dostala do ruky před pár měsíci, mě tak fascinovala, že jsem hned kontaktovala můj milovaný Martinus a poprosila o několik výtisků, které bych Vám mohla darovat. A dnes, kdy jsem už měla možnost zákon přitažlivosti otestovat v praxi, konečně nastal ten pravý čas, abych tohle tajuplné poselství poslala dál.


kniha tajemství soutěž martinus zákon přitažlivosti

Jak soutěžit?

Soutěž bude probíhat jak na blogu, tak v komentářích pod soutěžní fotkou na mém Instagramu. Po ukončení soutěže vylosuji z komentářů na blogu 2 výherce a další dva náhodně vyberu na Instagramu. Pokud tedy chcete zvýšit své šance na výhru, můžete zkusit štěstí rovnou dvakrát! 

Jedinou podmínkou je napsat mi zde do komentářů Váš mail a pokud budete mít chuť, můžete mi i povědět, jaký názor na Tajemství máte a zda jste se už někdy se zákonem přitažlivosti setkali. 

Soutěž potrvá do konce ledna 2017 a všechny výherce následně vyhlásím na Facebooku Stylish CoffeePravidla instagramové soutěže najdete u soutěžní fotky na mém profilu

Mějte se nádherně,

Veronika 


10 pojmů, které byste v roce 2017 měli znát


Nemůžu ani uvěřit, že to zase tak rychle uteklo. Rok končící ďábelskou 6 už je za námi a  na řadu přichází šťastná sedmička. Troufám si říct, že to pro mě bude opravdu zlomový rok. Jsem si jistá, že mě opět čeká spousta úspěchů i pádů, radosti i smutku, a mnoho výzev, kterým budu muset čelit. Skončí jedna velká etapa mého života a vstoupím do úplně nového světa. A ani Vám nemusím psát, jak moc už se na to všechno, co mi rok 2017 přinese, těším!

A jelikož jde doba stále vpřed a my musíme s ní, rozhodla jsem se Vám dnes dát dohromady deset věcí, které by Vám dle mého názoru v roce 2017 neměly uniknout a které Vám pomohou vkročit do nové etapy tou pravou nohou. Tak co, jdeme na to?

 

Law of attraction

Česky se mu říká zákon přitažlivosti a troufám si tvrdit, že Vám změní život. Tenhle magický zákon, který funguje ve Vesmíru stejně jako zákon gravitace, říká, že svými myšlenkami přitahujeme věci, po kterých toužíme nebo kterých se obáváme. Neexistuje zde žádná výjimka. Bohužel ho ale často nevyužíváme v náš prospěch, ale právě naopak. Zákon přitažlivosti je totiž neutrální a nerozlišuje, zda vysíláme pozitivní nebo negativní energii, prostě jen reaguje na to, co vyšleme. Já jsem se s ním poprvé setkala v knize Tajemství a až si to v hlavě všechno hezky utřídím, rozhodně Vám o něm ještě napíšu víc. A díky spolupráci s Martinusem mám pro Vás přichystanou i soutěž o tyhle kouzelné knížky, tak sledujte blog i Instagram, ať Vám nic neunikne!

Influencer

Jak je Vám asi zřejmé, tohle slovo má původ v angličtine a označuje člověka, který má určitý vliv, čili svými názory, myšlenkami a postoji dokáže působit na druhé. V poslední době patří hlavně do slovníku markeťáků a vztahuje se na známé osobnosti jako celebrity, blogery i youtubery.

Miléniové

Pokud čtete blogy, sledujete novinky na Facebooku a pravidelně sjíždíte Instagram, jsem si téměř jistá, že do miléniové generace patříte. Její součástí jsme totiž my všichni, co jsme se narodili od počátku 80. let minulého století. Generace Y, jak se rozvněž někdy nazývá, je poslední generace, která zažila přeměnu světa z analogového na digitální, což nám dává možnost být ve spoustě věcech stále o krok napřed. A všemožné výzkumy dokazují, že právě my, děti milénia, v budoucnu ovládneme pracovní trh. Takže neusněte na vavřínech, makejte na sobě a výsledky se dostaví!

Foodies

Pokud stejně jako já rádi vyhledáváte nové kavárny, stylové restaurace a originální bistra, jsem si jistá, že už jste se s tímto pojmem někdy setkali. Foodies nejsou jen obyčejní jedlíci, kteří snědí, co jim přistane pod nosem, ale berou jídlo jako své hobby. Návštěva restaurace je pro ně zážitek, který ovlivňuje mnoho faktorů, jako krásný interiér, milá obsluha, chuť (a fotogeničnost) pokrmů... Jídlo je pro ně zkrátka vášeň, kterou většinou vyjadřují i na svých sociálních sítích. Mezi moje české favority patří jednoznačně sympatičtí Taste of Prague a tajuplný Pan Cuketka.

 

Flexitarián

Když už jsem u toho jídla, tak musím zmínit i nový stravovací směr, tzv. flexitariánství. Tihle lidé, mezi které se řadím i já sama, jedí převážně rostlinnou stravu, ale občas si dopřejí i nějaké to maso. Po velkém boomu veganství, paleo, raw a všech možných dalších způsobů stravování, které nás v roce 2016 ovládly, vidím právě ve flexitariánství velkou budoucnost. Pokud se alespoň trochu zajímáte o původ a kvalitu toho, co jíte, určitě Vám neuniklo, jak velký dopad má produkce masa na životní prostředí i naše zdraví obecně. Mnoho z nás se ale masa vzdát nechce, a tak se situace bohužel nijak nelepší. Zkuste se však podívat na tenhle inspirativní TED Talk a doufám, že třeba změníte názor a přídáte se ke mně ve znamení #lessmeat 

Comfort zone

Jestli nejste Stylish Coffee nováčky, určitě víte, jak ráda překonávám své hranice, přijímám výzvy a opouštím svou komfortní zónu. Všichni žijeme v určité bublince, která je ohraničená zažitými rituály, kde nám nic nehrozí. A je nám tam všem dobře, co si budeme povídat. Pokud ale chceme od života něco víc, něco, na co budeme ve stáří s úsměvem vzpomínat, musíme tenhle náš bezpečný svět opustit. Abychom zažili nezapomenutelné chvíle, musíme se přestat bát a ze své komfortní zóny vystoupit. A věřte nebo ne, život venku vážně to stojí za to!

komfortní zóna
 

Speciality coffee

I když by mi mí kamarádi baristé za následující řádky hodili tamper na hlavu, pokusím se Vám tento termín velmi stručně vysvětlit. Speciality coffee čili výběrová káva dosáhla při hodnocení Speciality Coffee Association 80 a více bodů ze sta a je pěstována v ideálních klimatických podmínkách. Zjednodušeně pro nás smrtelníky, jedná se prakticky o zrna, která dostanete ve všech dobrých kavárnách a espresso barech. Výběrová káva je logicky dražší než instantní strašáci ze supermarketů, ale její chuť to milionkrát vynahradí, za to Vám ručím. Víc jsem Vám už psala v článku Není kafe jako kafe. Jak se v tom všem vyznat?tak se nezapomeňte podívat.

Freelancer

Když si tento pojem zadáte do Google, vybafne na Vás nezávislý profesionál. Ani nevíte, jak mě tyhle české překlady baví. Nicméně, opravdu se jedná o nezávislého člověka, který nemá žádný stálý pracovní úvazek a je, lidově řečeno, na volné noze. Může se jednat o podnikatele, umělce, novináře, blogery... Zkrátka všechny, co se nebáli zariskovat, jít proti proudu a následovat své sny.

Digitální nomád

S výše uvedeným souvisí i bod následující. Pod slovem nomád si asi představíte volnomyšlenkáře, který má celý svůj život sbalený v batohu na zádech a cestuje krajinou. S rozvojem technologií ale spatřila světlo světa nová verze těchto kočovníků, která si říká digitální nomádi. Tihle lidé si svou práci uzpůsobili tak, aby ji mohli vykonávat odkudkoli a nemuseli docházet do žádné kanceláře. Milují cestování, nadšeně objevují nová místa a při tom pracují přímo z konkrétních destinací. K životu oproti klasickým nomádům potřebují navíc jen funkční internet, počítač a hurá do světa!

 

Low cost cestování

Jak asi tušíte, cestování miluji. Snažím se alespoň několikrát do roka navštívit cizí země a poznávat města, o kterých sním v těch nejtajnějších snech. S každým cestovatelským článkem mi pak od Vás v mailu přistane spousta dotazů a všem Vám radím to samé - cestujte low cost! Co to znamená? Hledejte ty nejlevnější letenky, neplaťe za zavazadla, bydlete u místních nebo spěte ve stanu. Možností je spousta! Všechny tipy jsem Vám vypsala ve článku Jak na levné cestování?, takže pokud jste ho ještě nečetli, nastal ten nejvyšší čas.

A jaká jsou Vaše klíčová slova pro rok 2017? Dali jste si nějaká novoroční předsevzetí?

Mějte se krásně a všem Vám moc přeji, ať je Váš rok plný mnoha malých radostí a velkých úspěchů!

Veronika