Breaking News: Život blogerky? Občas je to vážně blázinec!


Právě sedím na palubě letedla, sleduji pole zalitá letním sluncem a se zájmem poslouchám rozhovor mých dvou spolusedících. Ti, i přes to, že znají mou mateřštinu, se zápalem komentují tu zbohatlou bloncku s Macbookem a snaží se rozlousknout, jaké bláboly asi píše.

Takže, moji milí spolucestující, vzhledem k tomu, že spolu strávíme ještě asi dvě hodiny, uvedu to na pravou míru. Jestli chcete soudit lidi podle počítače, prosím. Já tu potřebu vážně nemám. A abych vás vysvobodila z nevědomosti, sepisuju všechny krásný zážitky a okamžiky, které mě v posledních dnech potkaly, abych sdílela radost, ne závist. 

Když teď čtete tyhle řádky, já už s nadšením běhám amsterdamskými uličkami, vysedávám v kavárnách nebo očuchávám všechny ty překrásný pestrobarevný tulipány. 

O tom, jak jsem se sem dostala, jsem vám psala už TADY.  Teď si chci tenhle výlet pořádně užít, budu pro vás všechno fotit a zaznamenávat, ale dojmy vám sepíšu až doma, souhlas? Pokud vám však zvědavost nedá, můžete mě sledovat na Instagramu (@veronikatazlerova), kde s vámi budu sdílet každičkou nezapomenutelnou chvíli!

Dneska jsem si pro vás ještě připravila takový mišmaš mých posledních dnů a všeho, co by vám nemělo uniknout, co vás může inspirovat nebo jen vykouzlit úsměv na tváři.  Už to tedy nebudu prodlužovat a jdeme na to!
Namaste!

První letní den byl zároveň Mezinárodním dnem jógy a moje oblíbená Kavárna co hledá jméno si při téhle příležitosti přichystala nádherný program. Od rána tu probíhaly lekce jógy v krásných industriálních prostorách, Raw for you připravilo spoustu zdravých dobrot a k tomu jste si mohli vytvořit dechberoucí květinové mandaly. Já jsem si zašla na lekci Hatha Flow, ochutnala raw mexické tacos a moje milované green smoothie, dvakrát jsem pozdravila slunce a nakonec i měsíc. Samotnou mě překvapilo, jak mě lekce bavila. Dokonce jsem si následující den zašla i na další jógu, tentokrát ve fitku, ale ta atmosféra se nedá srovnávat.

jóga praha lekce kavárna co hledá jméno

Káva, design, koktejly: Vítejte na Standart Festivalu!


Je sobotní ráno. Za okny mě ale tentokrát nevítají sluneční paprsky, nýbrž černočerná tma. Něco je špatně. Ospale pohlédnu na hodinky a s hrůzou zjišťuji, že jsou pohé tři hodiny. Víte, jak se říká, že se na něco těšíte tak, že nemůžete dospat? Tak přesně to se mi přihodilo tohohle červnového rána.

Možná na tom má jistou zásluhu brácha, který se v tuhle hrozivou hodinu připotácel domů z party, nebo se moje tělo chtělo řádně připravit na tu dávku kofeinu, které mě v následujících hodinách čekala. Každopádně, od té chvíle jsem nebyla schopná zamhouřit oči. Můj den začal ještě dřív, než stihly skončit dny všech pátečních pařmenů. 

Nestalo se mi to poprvé. Vždy, když vím, že mě čeká skvělý den, můj mozek pro jistotu spánek vyškrtne z programu. A věřte mi, i když ho přemlouvám ze všech sil, nikdy neustoupí.

Když mi začaly všechny smysly tak nějak fungovat, uvědomila jsem si, jak moc se na dnešek těším. Konečně se totiž v Praze konal tolik očekávaný Standart Festival!

standart festival coffee káva praha

Jak na levné cestování?


Toužíte cestovat, ale nemáte dost peněz? Konec výmluv, s následujícími tipy se dostanete třeba až na konec světa!

Dnes bych tu chtěla vyvrátit několik mýtů, které se pojí s cestováním. Pořád dokola slýchám ty samé výmluvy; Cestování je drahé. Nemám čas. V dnešní době je všude tolik nebezpečí... Pokud jste se v něčem z toho našli, zeptejte se sami sebe, zda tomu opravdu věříte. Nejsou to jen záminky, které si nalháváme, abychom se cítili lépe?

Všechno je to jen o prioritách. Za svou první výplatu jsem si koupila kabelku, všechny ostatní už padly právě na cestování. A věřte mi, nebyly to žádné velké částky. Cestování totiž není drahé. Jen je potřeba vědět, jak na to.

A právě kouzlo low cost cestování mě před pár lety naprosto pohltilo. Přečetla jsem na tohle téma hromadu článků, knih a potkala se se spoustou inspirativních lidí na cestovatelských přednáškách a kurzech. A o to mé malé know-how, které jsem za tu dobu získala, se dnes chci podělit i s Vámi.

Tak teď už konec výmluv a jdeme si naplánovat parádní cestu!

levné cestování tipy jak levně cestovat letenky

Breaking News: 7 nejlepších zahrádek, Seafood Festival, cestovatelské plány a New In!


Kam se chystám v létě? Na jakých zahrádkách se vysedává nejlépe? Jak vypadal Seafood Festival a co mi udělalo v posledních dnech radost? Mám pro vás zase spoustu novinek a ještě větší nálož fotek, tak už nebudu ztrácet čas a jdeme na to!

kamura spicymama seafoodfestival
Spicymama na Seafood Festivalu!

Vím, že nic nevím


Co říkáte na myšlenku online vzdělávání? Pokud se rádi inspirujete od lidí, co v životě něco dokázali nebo jsou profíky ve svém oboru, tak teď pozorně čtěte. Dnes vám chci totiž ukázat jeden skvělý projekt, který mi nedávno zkřížil cestu a nese jméno VímVíc.cz.

Možná je to osud, možná náhoda, ale tenhle inspirativní web jsem měla uložený ve složce Oblíbené už nějakou dobu. Jenže, nikdy na něj nepřišel ten správný čas. Vždycky jsem měla na práci něco důležitějšího - blog, maily, prezentace... Zkrátka všechno se zdálo být mnohem naléhavější, než vzdělávání. Nejradši bych se za ten přístup praštila palicí.

Ale teď, když mi přišlo moc milé pozvání, abych si nějaký kurz vyzkoušela, nemohla jsem odmítnout. Hrozně ráda si rozšiřuji obzory a učím se od inspirativních lidí, které mají plno zkušeností a to magické know-how.

Nicméně, po prvotním nadšení přišel kámen úrazu. Očima jsem prolétla širokou nabídku kurzů a vybrat jen jeden bylo sakra těžké. Jak vydat svou první knihu? Průvodce světem online marketingu? Jak na Bitcoin? Myšlenkové mapy? Kurz angličtiny? Veganství? Paleo? Sebevědomí? Vážně můžu jen jeden?

Nakonec, po dlouhém zvažování, vyhrál kurz blogování. Již mám za sebou kurz žurnalistiky, tvůrčího psaní i módního blogování, ale užitečných rad není nikdy dost. Vždycky je co zlepšovat, o tom není pochyb. Kurz jsem zhltla na jeden nádech, pečlivě jsem si vypisovala poznámky a doufám, že to i blog posune zas o kousíček výš.

Jak to funguje?

Jednoduše si vyberte kurz a po zakoupení dostanete přístup k lekcím. Ty si pak můžete pouštět v posteli před spaním, ráno u snídaně, po cestě do práce nebo třeba při běhání ve fitku. Je to jen na vás. Jednotlivá videa můžete sledovat kolikrát chcete a některé kurzy jsou navíc doplněny o prezentace s poznámkami či e-booky. 

Po konci lekce máte možnost vyplnit krátký test a získat osobní certifikát o úspěšném absolvování kurzu. Další skvělý šperk pro naše CV, nemyslíte?

Co takhle bonus pro vás?

A pokud se zaregistrujete přes TENTO ODKAZ, dostanete ode mě kredit sto korun, co vy na to?

Tak jak se vám projekt líbí? Máte zkušenosti s video přednáškami? 

Mějte se nádherně,

Veronika

P.s.: Nepřestávám být vděčná za to, jaké skvělé příležitosti mi blog přináší. Kolik nových zkušeností a zážitků se mi dostává. Ale nic z toho by nebylo, nebýt Vás. Tvoříme tu společně jeden malý svět plný radosti a inspirace. Děkuju, že jste v tom se mnou. Z celého srdce.



DVA SVĚTY


Je pozdní dopoledne, sluneční paprsky osvětlují kouzelnou zahrádku mé oblíbené kavárny, popíjím vychlazenou limonádu s ovocem a sedím nad otevřeným notebookem. Už jsem zase zpátky v tom městském světě. Světě, kde si můžu dopřát, na co si vzpomenu, kde si s nečekanou bouřkou nelámu hlavu, kde se mohu kdekoliv ohřát u teplých kamen a kde mám vše na dosah ruky. 

Mám tenhle svět ráda. Žiju v naprostém pohodlí a jistotě. Nemám si na co stěžovat. Jenže, díky všemu tomu komfortu, který v dnešní době máme, si často zapomínáme uvědomovat, co je opravdu důležité. Z malých problémů děláme v našich myšlenkách veledůležité strašáky. Když se nám nedostane pohodlí, na které jsme zvyklí, protestujeme. Nadáváme na maličkosti. Chceme stále víc a víc. Nic nám není dost dobré. Cítíte to občas taky tak?

Když už je toho městského života na mě prostě moc, potřebuji vypnout. Doslova. Odjet do lesa, počítač nechat v teple domova a vyčistit si hlavu.

A přesně takový únik do přírody jsem si naordinovala minulý víkend. Už od svých tří let jezdím na jeden letní tábor. Tři týdny pod stanem, v přírodě, bez elektřiny, kde si jídlo vaříme na polňačce a usínáme v péřových spacácích. Dříve jako dítě, teď už třetím rokem jako vedoucí. A miluju to.

Vím, že slovo tábor v mnohých evokuje nucenou organizovanou zábavu, která vlastně ve výsledku ani zábavná není. Neznám jiné tábory, ale jedno vím jistě - jsem za každé léto strávené na tomhle místě ohromně vděčná.

Naučila jsem se tu víc, než kdekoliv jinde. Kromě toho, že dokážu rozdělat oheň, poskytnout první pomoc nebo pracovat s mapou, jsem tu nejednou překonala i sama sebe.

Tady jsem se naučila, že pomáhat si navzájem je samozřejmost, nikoliv milost. Že nepřítomnost wifi a nezabahněného oblečení není konec světa. 

Neříkám, že bych takhle chtěla žít pořád. Ale díky dnům stráveným uprostřed lesa, kdy mě každičké ráno probouzí zpěv ptáčků a sluneční paprsky prosvítající mezi korunami stromů, si vždy uvědomím, jak absurdní moje každodenní problémy jsou. 

Nebudu vám nic nalhávat. Chybí mi tu dobrý kafe, chybí mi voňavé povlečení a jsem mírně nervózní, kolik zpráv a novinek ze světa mi uniká. Ale o to víc si všech těch věcí pak vážím.

Kdykoliv se v Praze spustí nečekaná vánice, kroupy nebo déšť, potutelně se usměju. Vždycky se mám kam schovat. Mokré oblečení vyměním za suché a z tepla domova pozoruji dešťové kapky, jak buší do oken. Nic mi nechybí.

Co vám tímhle všim chci říct? Nebojte se vystoupit ze své komfortní zóny. Nemějte strach z neznámého a zkuste občas alespoň na pár dnů změnit svět, ve kterém žijete. Fakt to stojí za to.

Možná si pak začneme vážit věcí, které bereme jako samozřejmost. 

A jak jste na tom s přírodou vy? Jaké máte zkušenosti s tábory, stanováním nebo spaním pod hvězdnou oblohou? Vystoupili jste někdy ze své komfortní zóny? Překonali jste sami sebe?

Mějte se nádherně,

Veronika

P.s.: Ano, tyhle řádky napsala ta samá blondýna, která má slabost pro boty, iPhone a konečky prstů ji zdobí gelové nehty.

P.p.s.: Četli jste si někdy na posedu? Je to moc fajn. 

Vesta - ZOOT
Boty - Footshop

Jak se zbavit stresu? Navštivte ráj jménem Chillin!


Je pozdní večer, ulice Prahy zalilo slunce a já s očekáváním otevírám dveře do jednoho pražského ráje. Před očima se mi rozprostře oáza klidu, relaxace a odpočinku. Na uvítanou dostávám mladý kokos, usrkávám osvěžující nápoj a sundavám si šaty. Za pár chvil už sedím v rozpálené sauně, vdechuji horký vzdych a probírám s mamkou všechny novinky, které mě v týdnu potkaly.

masáž praha relaxace chillin salon
 

Breaking news: Srí Lanka? Dnes večer? Proč ne!


Sedím pod obřím lapačem snů, slunceční paprsky mi hřejí odhalená ramena, usrkávám vychlazenou limonádu a v dáli slyším šumění moře. V myšlenkách běžím po rozžhavené pláži a slaný mořský vzduch mi cuchá rozpuštěné vlasy. Srí Lanka? Bali? Kdepak, Praha. Po dlouhé zimní pauze své dveře totiž opět otevřel jeden žižkovský ráj. O kavárně Coffee Corner jsem vám pasala už loni (článek TADY) a pokud teď sklesle sedíte zavření ve studené školní budově nebo kanceláři, naplánujte si na večer cestu do ráje. Vytáhněte kamarádky, rodiče i své drahé polovičky a vychutnejte si atmosféru tohohle jedinečného místa. Fakt stojí za to.

coffee corner camp žižkov kavárna praha
coffee corner camp žižkov kavárna praha
Welcome to paradise!


Dnes mám pro vás zase další shrnutí mých posledních dnů, které s blížícím se létem ubíhájí nějak nezvykle rychle. Zbývá mi poslední měsíc školy a pokud vše zvládnu, čekají mě prázdniny snů. Dva měsíce, kdy se budu moct naplno věnovat blogování, cestování a všemu, co mě baví a naplňuje. Už se nemůžu dočkat!

coffee corner camp žižkov kavárna praha


coffee corner camp žižkov kavárna praha

coffee corner camp žižkov kavárna praha
Ráj na zemi


Víkendové radosti

Přesně takové dny jsou pro mě soboty. První víkendový den se snažím zapomenout na všechny chemické vzorce, matematické rovnice a štosy listů plných fyzikálních bláznivostí, které asi stejně nikdy nepochopím. 

Boty - Footshop
Vesta - ZOOT


Víkend začínám na farmářských trzích, vídám se s přáteli, vyřizuji blogerské záležitosti a užívám si každičký okamžik. Nevyspávám do pozdního odpoledne, bylo by mi to líto. Většinou si to v nějakém pohodlném outfitu štráduji už něco málo po osmé po pražské Náplavce, vychutnávám si kávu od vítězů letošního Czech Aeropress Championship, probíráme s přáteli všechny radosti i strasti našich mladých životů a jsem šťastná. Vždyť právě v takových nenápadných okamžicích, které se na první pohled jeví úplně obyčejně, je ukryto to pravé štěstí.  Stačí mít pár korun v peněžence, které s farmáři vyměníte za kytici růží a něco skvělého na zub, a nic víc nepotřebujete. Není ten život přeci jen fajn?



Dragon fruit z Dyzajn Marketu, kafe z Cafe Lounge a čekání na osobního řidiče!


Čas na výlet!

A k těmhle malým radostem patří i další bod, který mám moc ráda. Výlety. Velké i malé, do exotických krajin i do sousedního města. Zkrátka sbalit si svých pět švestek a vydat se do neznáma.

A právě v neděli jsem si naplánovala jedno odpolední dobrodružství spojené s návštěvou nové kavárničky v Mladé Boleslavi. Dobrodružství to pro mě bylo hlavně z toho důvodu, že jsem poprvé vyzkoušela sociální síť BlaBlaCar. (Takový Airbnb na auta, jak by řekla moje kamarádka.) 

Ve zkratce si zadáte odkud a kdy chcete jet a pak si jen vyberete řidiče, zarezervujete si místo v autě a hurá na výlet! Nebudu vám nic nalhávat, měla jsem trochu strach, ale když jsem si přečetla všechna pozitivní hodnocení, která Jirka měl, obavy šly stranou. Vyzvedl mě minutu od domova a cestou jsme si skvěle popovídali. Sharing is caring!

Škoda nezajít!


V Boleslavi jsme si vychutnávali espresso a limonády v kavárně, na které mě stejně nejvíc baví její název; Škoda nezajít. Jsem jediná, komu to přijde geniální? 

Espresso girl!


New In

K večeru jsme se ještě stavili ve Fashion Arena Prague, kde jsem si zamilovala černé Nike Roshe One a novou výbavičku do fitka. Podle mě je nové oblečení ta vůbec nejlepší motivace se do té posilovny dokopat! Máte to stejně?

nike rose one black
Boty - Footshop

Tak nějak vypadá můj pracovní stůl. Doufám, že už chápete, proč pracuji v kavárnách...


Coffee news!

A na závěr mám pro vás dvě zprávy z mého milovaného kávového světa. 

První se týká akce Standart Festival, která se v Praze uskuteční 18. června, a již jsem hrdým partnerem. Je připravený opravdu skvělý program, ale počet lístků je omezený jen na 400, tak neváhejte, a doufám, že se tam potkáme!

A ta druhá novinka je spíš pro něžné pohlaví. V pražském Coffee room se objevil nový barista z Austrálie (Marco, jen tak mimochodem) a jestli jste doteď neměli důvod do tohohle vinohradského spotu zajít, je nejvyšší čas to napravit. Joo, tomu říkám pořádný marketingový tah!

coffee room praha kavárna

 

A jak si užíváte čekání na léto vy? Máte zkušenost s BlaBlaCar? Plánujete dovolenou nebo se chystáte někam na výlet?

Mějte se nádherně,

Veronika

Plánuju Amsterdam, čtu krásnou knížku, piju dobrý kafe a už se nemůžu dočkat léta!



Co darovat (nejen) ženám? 7 tipů, jak vykouzlit úsměv na tváři!


Včera jsem zařizavala oslavu pro mojí mamku a znovu jsem si uvědomila, jak skvělé je dělat lidem radost. Už spoustu let jsem v naší rodině hlavní organizátor oslav a nečekaných překvapení. Na Vánoce sháním dárky pro všechny a za všechny, měsíce dopředu už nenápadně vyhlížím věci, které by obdarovaným vykouzlily úsměv na tváři, a v den D lítám po Praze s pugetem voňavých květin v ruce, vychlazeným šampaňským ve druhé a s obřími nákupními taškami v podpaždí. Nedělám to ale proto, že bych musela. Ohromně mě to baví. Nakupovat pro ostatní je totiž ještě lepší, než nakupovat pro sebe. Nemám výčitky svědomí, když utratím víc, než si můžu dovolit. Nevyčítám si, že se mi budou doma válet nepotřebné hlouposti. Všechno to dělám s vědomím, že někomu udělám radost. A to je ta nejhezčí odměna. 

A dnes jsem se vám rozhodla sepsat pár tipů, se kterými nikdy nešlápnete vedle. Osvědčené klasiky, které obměkčí i to nejtvrdší srdce. Tak co, jdeme se na ně podívat?


dárek pro ženu


Breaking News: Summer Party!


Mé poslední dny byly plné slunečních paprsků, ledových drinků, horkých večerů na břehu Vltavy i jedné žhavé letní party nad tím naším stověžatým městem. Ani nevím, kde začít. Nejradši bych vám popsala každičkou maličkost tohohle nádherného života. Chci s vámi sdílet radosti všedních dnů, chci s vámi tančit v rytmu salsy, chci vám ukázat, že vždycky se najde něco, z čeho se můžeme těšit.